LINUXZONE






 >> Hlavní stránka

(1751/28.09.2010)


 >> Administrace

(161/05.08.2010)


 >> Literatura

(312/14.09.2010)


 >> Bezpečnost

(347/17.09.2010)


 >> Programování

(307/19.04.2010)


 >> Distribuce

(98/16.09.2010)


 >> Síťování

(86/03.06.2010)


 >> Lokalizace

(10/15.09.2004)


 >> Aplikace

(176/12.08.2010)


 >> Multimedia

(32/31.03.2006)


 >> Hardware

(45/02.03.2007)


 >> Začínáme

(229/09.09.2010)


 >> Aktuálně

(564/20.09.2010)


 >> RELAX

(213/28.09.2010)


 >> Jinde vyšlo

přehled ostatních serverů




 Coolhousing




Coolhousing - Vas poskytovatel dedikovanych serveru




 Přihlášení




Login:
Heslo:
 uložit v prohlížeči


Nejste-li ješte zaregistrováni, můžete tak učinit zde.





 Vyhledávání




Hledaný výraz:
v klíčových slovech
v titulku
v anotaci
v textu








 Reklama









 Servis




*   Vaše náměty a připomínky
Máte k Linuxzone.cz nějaké připomínky nebo náměty? Našli jste na stránkách chybu? Dejte nám o tom vědět pomocí formuláře nebo v diskuzi.
Komentářů: 60
*   Podpořte Linuxzone.cz
Chcete podpořit náš server umístěním odkazu nebo zveřejněním backendu? Zde najdete vše potřebné.
*   Pište pro Linuxzone.cz
Máte zájem podílet se na obsahu Linuxzone.cz ať už jako redaktoři nebo i jinak? Dejte nám o sobě vědět!





 Aktuálně z bezpečnosti




-- 
6.12.2005, 19:01
Na serveru informit.com vyšla ukázková kapitola týkající se práce s řetězci z knihy Secure Coding in C and C++. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:34
Bugtraq: Format String Vulnerabilities in Perl Programs. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:32
Linux Advisory Watch December 2nd 2005. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:28
Rozhovor na téma klasické zálohování versus CDP. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:24
Linux Advisory Watch October 21st 2005. (lz)

další >>





 Aktuálně o software




-- 
6.12.2005, 19:07
Potřebujete-li pod linuxem rozchodit bezdrát založený na čipsetech Broadcom 43xx, konečně existuje linuxový ovladač. (lz)

-- 
6.12.2005, 19:04
Byla uvolněna verze Xen 3.0.0 virtualizační technologie XEN. (lz)

-- 
6.12.2005, 18:59
Byla uvolněna verze X11R6.9/X11R7 RC 3 grafickérho rozhraní X Window System. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:45
Co je nového okolo projektu Amanda (open source zálohovací software)? Více na osnews.com. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:40
Jak to akuálně v linuxu vypadá s podporou SATA.. (lz)

další >>





 Aktuálně z IT




-- 
3.12.2005, 12:51
Novellu se daří prodej linuxových produktů, oproti loňskému roku se Novell dočkal výrazného nárůstu. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:48
Třetí verzi licence GPL by měla být publikována během jara 2007. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:20
V Peru nyní mají zákon, který umožňuje nasazení open source software ve vládní správě. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:14
Proč se Microsoft bojí Google? (lz)

-- 
27.9.2005, 22:01
Peru má zákon podporující free software. (lz)

další >>





 Nejčtenější články









 Nejlepší články









 Anketa




Používáte nějaké rozšíření bezpečnostního modelu linuxového jádra?

Openwall (17%)

LIDS (11%)

Pax/Grsecurity (3%)

SELinux (6%)

RSBAC (1%)

jiné (1%)

používám standardní jádro (62%)







Linuxzone.cz - server o Linuxu pro programátory, administrátory a fanoušky.
Provozuje společnost Impossible.
ISSN: 1213-8738





Co jsou zač softwarové patenty?

V poslední době se, zejména v souvislosti s legislativními událostmi v Evropské Unii, hodně hovoří o softwarových patentech. Uživatelé počítačů i softwaroví vývojáři však mnohdy neví, co si pod pojmem "softwarový patent" přesně představit a jakým způsobem mohou tyto patenty ovlivnit jejich práci (nejen) s počítači.

Tento článek se nesnaží být vyčerpávajícím přehledem problematiky softwarových patentů. Chceme jednak upozornit na základní skutečnosti, které v různých debatách bohužel poněkud zanikají, přestože na nich celá problematika softwarových patentů stojí. Dále pak chceme uvést některé nejdůležitější úvahy, které z těchto skutečností vyplývají. Předesílám, že jsem zásadním odpůrcem softwarových patentů, každopádně jakýkoliv náš názor na ně by měl vycházet z relevantních argumentů, nikoliv omylů. Snahou tedy je, aby článek posloužil k lepší informovanosti a širšímu náhledu na důsledky softwarových patentů. Doplňující relevantní a smysluplné argumenty s patenty související, stejně jako otázky na nejasnosti jsou vítány v komentářích ke článku.

Co je patent

Patent znamená udělení dočasného monopolu vynálezci nebo objeviteli určité technologie výměnou za zveřejnění této technologie. První, kdo si u patentového úřadu registruje určitý vynález nebo objev, na něj získává monopol a kdokoliv jiný tento vynález nebo objev smí využívat jen se svolením majitele patentu. Časové omezení uděleného monopolu má v současné době v USA délku 20 let.

Při úvahách nad patenty je nutno zásadně odlišovat patenty a copyright (autorská práva). Jsou to dvě zcela rozdílné věci, které je nutno nezaměňovat. Zatímco patenty se v oblasti softwaru týkají myšlenky, copyright se týká konkrétní realizace a na použité myšlenky se nevztahuje. Patent zaručuje monopol na používání myšlenky tomu, kdo si jej zaregistruje, zatímco copyright automaticky zaručuje plné vlastnictví realizace jejímu autorovi. Z toho plynou důležité rozdíly. Například patent znamená zveřejnění myšlenky (postup musí být dostatečně popsán), copyright nikoliv (nemusí být dostupné zdrojové texty). Vyřešíte-li nějaký problém výhradně použitím vlastního myšlení, nemáte právo tento svůj intelektuální výsledek jen tak použít, pokud si již někdo dříve nějakou část uvedeného postupu patentoval. Naproti tomu v případě copyrightu je nezávislá realizace vaší myšlenky pouze vaším vlastnictvím a nikdo jiný vůči ní nemůže uplatňovat vlastnické nároky.

K čemu slouží patenty

Formálním cílem patentů je podporovat technický rozvoj. Lidská společnost si během svého vývoje definuje určitá pravidla svého fungování prostřednictvím zákonů. Zákony mohou sledovat různé cíle. Mohou definovat základní pravidla lidského soužití (například odrazovat lidi od vzájemného zabíjení se), mohou sloužit pro získání finančních prostředků pro realizaci určitých cílů (daně), mohou pomáhat získávat moc určité skupině lidí (například stanovení vládnoucí role konkrétní politické strany). Zákony také mohou sloužit k ekonomické regulaci pro urychlení technického pokroku a zvýšení výkonnosti ekonomiky. Formálním cílem patentů je prostřednictvím zákonné regulace motivovat k efektivnějšímu postupu technických inovací.

Naopak formálním cílem patentů není zajišťovat nějakou formu spravedlnosti v oblasti tzv. intelektuálního vlastnictví ani zaručovat zisky držitelům patentů. To, kdo konkrétně na patentovém nebo naopak bezpatentovém systému vydělává či tratí je argument sám o sobě ve vztahu k patentům bezpředmětný. Rozhodující je pouze ve směru hodnocení dopadů souvisejících s celkovým technickým rozvojem společnosti a její celkovou kvalitou (pozitivní či negativní vedlejší efekty).

Cíle formální a faktické se mohou lišit. Známe ze života mnoho příkladů, kdy jsou proklamované cíle pouhou zástěrkou cílů skutečných. Většina z nás také posuzuje zákony především z hlediska subjektivního dopadu na nás samotné. Například na trestní zákoník se běžný člověk dívá jinak než lupič nebo nájemný vrah. Jinak se na daňové zákony dívá člověk závislý na sociálních dávkách a jinak milionář platící vysoké daně. Jinak se na zákony monopolizující moc dívá momentální diktátor a jinak jeho vězeň.

Faktické cíle zákonů se přitom mohou měnit v čase. Dopad zákonů se může měnit spolu se změnami společnosti a podobně se mohou změnit cíle, ke kterým se zákon využívá. Nelze tedy pro současnou dobu argumentovat funkcí a dopadem zákonů, které platily před sto lety, bez zohlednění společenských, ekonomických a technických změn, ke kterým během posledních sto let došlo. Fungování současné informační společnosti je po všech těchto stránkách odlišné. V místech, kde dnes třeba sedí profesionální softwarový vývojář disponující efektivní komunikační a dopravní infrastrukturou možná před sto lety seděl sedlák, který svoji vesnici opouštěl jen zřídka a doma vůbec neměl elektřinu.

V dalším textu se tedy budeme zabývat jak formální stránkou věci, tj. jaký mají patenty dopad na inovaci, tak i praktickou stránkou věci, tj. co se ve světě softwarových patentů doopravdy děje.

Co lze patentovat

V oblasti softwaru lze patentovat myšlenky, tedy víceméně cokoliv. Máme praktické příklady registrovaných patentů snad ve všech myslitelných záležitostech týkajících se softwaru. Patentovat lze například:

  • Matematický objev. Příklad: Šifrovací metoda RSA.
  • Algoritmus. Příklad: Celá řada postupů používaných v souborových formátech videa, obrázků a zvuku.
  • Organizaci dat. Příklad: Souborový systém FAT.
  • Propojení dat. Příklad: Hypertextový odkaz.
  • Technické řešení. Příklad: Cookie, plug-in.
  • Uživatelské rozhraní. Příklad: Záložkové přepínání.

Kromě toho je možné patentovat i obchodní metody, což se softwarem také souvisí. Například existují patenty na platbu platební kartou přes Internet nebo prodej prostřednictvím mobilního telefonu.

Specifika softwaru

Před hodnocením vlivu softwarových patentů je důležité si uvědomit některé přirozené vlastnosti softwaru.

Software je záležitostí nehmotnou, patentují se výhradně myšlenky. K téže myšlence lze dospět nezávislým postupem. Reprodukce těchto myšlenek je snadná a levná. Naopak drahá bývá jejich konkrétní realizace. Konkrétní realizace je přitom automaticky chráněna copyrightem.

Softwarové prostředí má silně dynamický charakter, myšlenky se v něm objevují a projevují velmi často a rychle. Také doba vzniku nových myšlenek bývá obvykle rychlejší a levnější než v jiných prostředích. Dvacet let je v tomto prostředí doba velmi dlouhá.

Vývoj softwaru je velmi silně založen na sdílení myšlenek. Vyvíjí-li se například běžný aplikační software, využívá se vlastností hardwaru a firmwaru, operačního systému, překladačů, systémových knihoven a celé řady dalších knihoven. V hojné míře se používají již mnohokrát a na mnoha různých místech aplikované myšlenky. Existující myšlenky se vylepšují, rozvíjejí a na jejich základě vznikají myšlenky zcela nové. Jenom ve velmi speciálních případech dochází k vývoji softwaru, který má spíše izolovaný charakter. A i v takovém případě dochází k významnému využívání myšlenek, izolovaná bývá jen konkrétní realizace.

Vliv softwarových patentů na inovaci

Vliv softwarových patentů na inovaci je těžké posoudit. Ekonomické teorie nejsou matematika, ba ani fyzika -- vychází z předpokladu chování lidí, kterýžto vstup je vždy jen odhadovaný a nemusí odpovídat realitě. Říká se, že při dostatečném množství statistických dat lze dokázat cokoliv. To je dobré mít na paměti při hodnocení jakékoliv ekonomické teorie.

Konkrétní ekonomické rozbory zde tedy nejen z tohoto důvodu pomineme, zájemci o konkrétní ekonomické studie matematicky nebo empiricky hodnotící vliv patentů na inovaci mohou nalézt příslušné zdroje na Internetu. Zjednodušeně však lze říci aspoň to, že v prostředí sdílených myšlenek, na kterých vznikají myšlenky nové, jsou všichni motivováni k investicím do objevování myšlenek, protože to rozšiřuje prostor pro objevování myšlenek nových, čímž je akcelerován rozvoj a z něho z více stran plynoucí možné zisky (dříve nemožné se stává možným, neefektivní se stává efektivnějším, atd.). Pokud však držitel patentu může využití myšlenek zablokovat, inovaci tím v prostředí k inovaci přirozeně motivovaném potlačuje.

Dalším vlivem je, že malé softwarové firmy, které si nemohou dovolit kontrolu postupů použitých ve svém kódu právníky a vést patentové spory, jsou patentovým systémem motivovány k velké obezřetnosti. Jakákoliv patentová žaloba, i potenciálně neoprávněná kvůli možné neplatnosti patentu, pro ně může být vzhledem k nákladnosti patentových soudních sporů zničující. Používání jakýchkoliv jiných než bezpečně nepatentovaných myšlenek či dokonce používání myšlenek vlastních může znamenat hrozbu likvidace produktu, případně celé firmy. Znamená to, že na úrovni malých softwarových firem softwarové patenty inovaci přímo potlačují.

Zajímavým jevem v oblasti softwarových patentů jsou případy, kdy držitel patentu začne patent uplatňovat až mnoho let po jeho registraci. Z poslední doby známe několik takových případů -- například patent na LZW kompresi používanou v obrazovém formátu GIF, patent týkající se kompresní metody používané v obrazovém formátu JPEG nebo patent na souborový systém FAT. Důvod takového postupu je zřejmý: Kdyby patent začal být uplatňován okamžitě, dotčené technologie by byly od počátku nahrazeny technologiemi jinými (jako se stalo v případě formátu PNG coby náhrady formátu GIF). Jsou-li však dotčené technologie již velmi široce používané, je mnohem těžší je opustit. Uvedený jev tedy svědčí jednak o tom, že takové patenty jsou daleko spíše pouhým obchodním trikem než unikátními inovacemi, bez kterých by se svět neobešel, a jednak o tom, že motivace k inovaci je v těchto případech dostatečně vysoká i bez patentů.

Na základě uvedeného by bylo možno argumentovat, že patenty podporují inovaci tím, že motivují ostatní hledat alternativy, které jsou lepší než původní patentované řešení, jako se například stalo v případě obrazového formátu PNG nahrazujícího GIF. Ale ve snaze hledat pozitivní prostřednictvím negativního bývá mnohdy skryt nějaký háček. Pomineme-li duplikaci investic, navíc motivovanou nikoliv uživatelskou poptávkou, nýbrž administrativní nutností, je tu závažnější problém tříštění standardů. V případě GIF versus PNG byly používány místo společného všude podporovaného formátu dva formáty vzájemně nekompatibilní, přičemž v mnoha softwarech byl podporován pouze jeden z těchto formátů. V současné době je v mnoha oblastech velmi obtížné vyvinout softwarový standard, který by nebyl zasažen žádným patentem. Například World Wide Web Consortium svými pravidly přítomnost patentů ve svých standardech v určité formě umožňuje. Vyhnout se patentům může být při tvorbě standardu mnohem obtížnější než jeho samotné technické sestavení. To je zřejmě nežádoucí stav.

Patenty a svobodný software

Specifický dopad mají patenty na svobodný software. Proprietární software bývá často licencován způsobem, kdy jsou za jeho používání vybírány licenční poplatky. Tyto poplatky mohou zahrnovat licenční poplatky za patenty a způsob licencování může být patentovým poplatkům přizpůsoben.

Naopak svobodný software ze své definice neumožňuje plošné vybírání poplatků a není ani znám počet jeho kopií. Tím pádem nemůže používat patentované technologie, u nichž majitelé příslušných patentů vybírají licenční poplatek za každou kopii. Tím je svobodný software omezen a softwarové patenty jsou tudíž administrativním opatřením zvýhodňujícím proprietární software před softwarem svobodným.

Svobodný software je přitom významným zdrojem inovace, protože podporuje sdílení myšlenek, čímž jednak umožňuje budovat nové myšlenky na myšlenkách existujících a jednak konkurence je v oblasti svobodného softwaru založena spíše na inovativních postupech, než na opakovaném přepisování a nabízení téhož, jak bývá zvykem u softwaru proprietárního. Potlačováním svobodného softwaru tedy mají softwarové patenty nepřímý negativní vliv na inovaci.

Další důsledky softwarových patentů

Zavádí-li se společenské opatření, je nutno zvážit, zda jeho pozitivní přínosy převažují nad negativními důsledky.

Jedním z praktických dopadů softwarových patentů na vývoj softwaru je jeho monopolizace směrem k největším firmám. Důvody jsou dva.

Prvním z nich je, že v patentovém prostředí je nutná znalost patentů (aby se předešlo žalobám za nevědomé využití patentované technologie) a existuje bariéra pro vstup do patentového prostředí (zejména poplatky za právní služby). Tato režie je daleko lépe zvládnutelná pro velké firmy než pro malé firmy nebo dokonce jednotlivce.

Druhým důvodem monopolizace vývoje softwaru v patentovém systému do rukou největších firem je, že v patentovém prostředí hraje významnou roli počet vlastněných patentů. Velká firma má předpoklady si registrovat poměrně více patentů než firma malá, navíc si spíše může dovolit patentové investice ve formě odkupu patentových práv nebo firem patenty disponujících. Patentový souboj je pak pro malou firmu mnohem riskantnější záležitostí, protože riskuje své převálcování množstvím patentů firmy větší (nezapomeňme na sdílený charakter softwaru). Dále, velké firmy mezi sebou vzhledem k množství svých patentů často udržují příměří v podobě vzájemné bezplatné výměny patentů, z kteréžto výhody jsou malé firmy opět vyloučeny. A nakonec patentový spor mezi malými firmami může být pro malou firmu zničující, zatímco velké firmy mají možnost se zhojit na patentu jiném (jako se momentálně snaží zhojit Microsoft na patentech na FAT po prohraném patentovém sporu týkajícím se plug-ins).

Je tedy nutno posoudit, zda taková monopolizace je z hlediska dopadu na vývoj softwaru a následných dopadů na stav společnosti žádoucí nebo nežádoucí.

V souvislosti se softwarovými patenty se mohou objevit následující negativní jevy:

  • Nutnost regulace patentovým úřadem, tj. zvýšení byrokracie.
  • Zneužívání patentového systému k patentování trivialit, které nepřináší žádnou inovaci a slouží jen k parazitování nebo k likvidaci konkurence. Problémy s fungováním patentového úřadu registrujícím patenty, které by správně registrovány být neměly (postup obsažený v patentu není nový, apod.).
  • Konzultace vývoje každého softwaru s patentovými znalci, aby nedošlo k nevědomému porušení patentu, do vývoje softwaru zavádí neproduktivní článek.
  • Nutnost vynucování systému. Neexistuje nic jako přirozené vlivy na vynucení patentem garantovaného monopolu (na rozdíl například od zámků chránících před zloději nebo distribuce binárního kódu bez kódu zdrojového chránícího použité postupy před zveřejněním). Dochází tedy ke zvýšení zátěže soudů a dalších institucí.

Jaké mohou být důsledky pro uživatele počítačů? Potlačením inovace (ať už kvůli patentům nebo jejich absenci) se počítače využívají méně efektivně, než by bylo jinak možné. Monopolizace může vývoj softwaru zdražit nebo naopak zefektivnit (nechť každý posoudí sám). Potlačení svobodného softwaru nutí uživaele používat software proprietární se všemi důsledky z toho plynoucími. Kvůli tříštění standardů uživatel naráží na problémy s kompatibilitou a musí pro tutéž věc používat software od více výrobců. A v neposlední řadě více pracovních příležitostí pro právníky.

Závěr

Existuje řada indicií, že softwarové patenty k obecnému blahobytu přispívají mnohem spíše negativně než pozitivně. Evidentně též dochází k jejich zneužívání, které je v rozporu s jejich formálním cílem. Výše uvedené věci nasvědčují tomu, že faktickým smyslem softwarových patentů v dnešní době není snaha o obecný prospěch, nýbrž snaha úzkých skupin prosadit zákony sloužící k potlačení konkurence a zvýšení ekonomického vlivu těchto skupin.

A nakonec jedna aktuální poznámka: Všem zájemcům o problematiku softwarových patentů lze doporučit návštěvu nadcházející přednášky Richarda Stallmana na toto téma v Praze.

Odkazy

Autor: Milan Zamazal, 03. 05. 2004, 00:00
Sekce Aktuálně, Komentářů: 4
Průměrné hodnocení: 0,13

o Poslat e-mailem
o Tisk článku
o Uložit do profilu


 Přispějte nám




Líbil se Vám tento článek? Můžete ho ocenit zavoláním na tel. číslo 906 460 134.
Cena hovoru za 1 minutu je 46 Kč.





 Hodnocení článku




Článek hodnotím jako:  [1] výborný   [2] dobrý   [3] průměr   [4] špatný   [5] hrůza  





 Komentáře




--

Milan Zamazal, 18. 08. 2004 22:21
Re: otazky k patentom












--

singer, 12. 08. 2004 10:38
otazky k patentom












--

Milan Zamazal, 05. 05. 2004 10:38
Re: publikacie












--

orin, 05. 05. 2004 10:01
publikacie















PŘIDAT KOMENTÁŘ ZOBRAZ VŠE >>










2002 © Impossible, s.r.o.   >> Kontaktujte redakci >> Právní upozornění >> Reklama