LINUXZONE






 >> Hlavní stránka

(1751/28.09.2010)


 >> Administrace

(161/05.08.2010)


 >> Literatura

(312/14.09.2010)


 >> Bezpečnost

(347/17.09.2010)


 >> Programování

(307/19.04.2010)


 >> Distribuce

(98/16.09.2010)


 >> Síťování

(86/03.06.2010)


 >> Lokalizace

(10/15.09.2004)


 >> Aplikace

(176/12.08.2010)


 >> Multimedia

(32/31.03.2006)


 >> Hardware

(45/02.03.2007)


 >> Začínáme

(229/09.09.2010)


 >> Aktuálně

(564/20.09.2010)


 >> RELAX

(213/28.09.2010)


 >> Jinde vyšlo

přehled ostatních serverů




 Coolhousing




Coolhousing - Vas poskytovatel dedikovanych serveru




 Přihlášení




Login:
Heslo:
 uložit v prohlížeči


Nejste-li ješte zaregistrováni, můžete tak učinit zde.





 Vyhledávání




Hledaný výraz:
v klíčových slovech
v titulku
v anotaci
v textu








 Reklama









 Servis




*   Vaše náměty a připomínky
Máte k Linuxzone.cz nějaké připomínky nebo náměty? Našli jste na stránkách chybu? Dejte nám o tom vědět pomocí formuláře nebo v diskuzi.
Komentářů: 60
*   Podpořte Linuxzone.cz
Chcete podpořit náš server umístěním odkazu nebo zveřejněním backendu? Zde najdete vše potřebné.
*   Pište pro Linuxzone.cz
Máte zájem podílet se na obsahu Linuxzone.cz ať už jako redaktoři nebo i jinak? Dejte nám o sobě vědět!





 Aktuálně z bezpečnosti




-- 
6.12.2005, 19:01
Na serveru informit.com vyšla ukázková kapitola týkající se práce s řetězci z knihy Secure Coding in C and C++. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:34
Bugtraq: Format String Vulnerabilities in Perl Programs. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:32
Linux Advisory Watch December 2nd 2005. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:28
Rozhovor na téma klasické zálohování versus CDP. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:24
Linux Advisory Watch October 21st 2005. (lz)

další >>





 Aktuálně o software




-- 
6.12.2005, 19:07
Potřebujete-li pod linuxem rozchodit bezdrát založený na čipsetech Broadcom 43xx, konečně existuje linuxový ovladač. (lz)

-- 
6.12.2005, 19:04
Byla uvolněna verze Xen 3.0.0 virtualizační technologie XEN. (lz)

-- 
6.12.2005, 18:59
Byla uvolněna verze X11R6.9/X11R7 RC 3 grafickérho rozhraní X Window System. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:45
Co je nového okolo projektu Amanda (open source zálohovací software)? Více na osnews.com. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:40
Jak to akuálně v linuxu vypadá s podporou SATA.. (lz)

další >>





 Aktuálně z IT




-- 
3.12.2005, 12:51
Novellu se daří prodej linuxových produktů, oproti loňskému roku se Novell dočkal výrazného nárůstu. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:48
Třetí verzi licence GPL by měla být publikována během jara 2007. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:20
V Peru nyní mají zákon, který umožňuje nasazení open source software ve vládní správě. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:14
Proč se Microsoft bojí Google? (lz)

-- 
27.9.2005, 22:01
Peru má zákon podporující free software. (lz)

další >>





 Nejčtenější články









 Nejlepší články









 Anketa




Používáte nějaké rozšíření bezpečnostního modelu linuxového jádra?

Openwall (17%)

LIDS (11%)

Pax/Grsecurity (3%)

SELinux (6%)

RSBAC (1%)

jiné (1%)

používám standardní jádro (62%)







Linuxzone.cz - server o Linuxu pro programátory, administrátory a fanoušky.
Provozuje společnost Impossible.
ISSN: 1213-8738





Co brání rozšíření Linuxu na desktopu?

Během několika posledních let se Linux ve vztahu k širší počítačové veřejnosti těší poměrně velké pozornosti. Operační systém, který dříve používala pouze malá skupina technicky vyspělých uživatelů se dostal do popředí zájmu a řada odborníků od Linuxu očekávala, že se mu podaří prorazit i na poli desktopu, i když třeba ne do té míry, jako na poli serverů. Počáteční vlna nadšení ale postupně opadá a z pomyslného koláče desktopových OS Linux zatím ukrojil jen malý kousíček, srovnatelný se zastoupením produktů Apple a produkty Microsoftu si nadále bez problémů udržují svůj lví podíl. Pokusím se zamyslet nad několika důvody, které brání masivnějšímu rozšíření Linuxu jako desktopového OS.

Je Linux použitelný jako desktop OS?

Než se začnu zabývat otázkami, které souvisejí s psychologickými aspekty - jako je třeba odlišná filosofie používání systému či změna návyků - anebo s aspekty souvisejícími s produkty třetích stran - jako je třeba problém dostatečné kompatibility s jinými systémy - položím otázku poněkud obecnou: je Linux dostatečně zralý po technické stránce, aby vůbec mělo smysl uvažovat o jeho nasazení na desktopu? Domnívám se, že odpověď zní ano. Linux je stabilní, je možné jej používat na poměrně široké paletě hardware, existuje řada kvalitních vývojových nástrojů a grafická prostředí jako KDE či Gnome vývojářům poskytují dobře použitelné základy pro vývoj desktopových aplikací. Také z pohledu uživatele jsou tato prostředí již dostatečně komfortní na to, aby je běžný uživatel, který počítač hodlá používat i jen příležitostně a výhradně s pomocí myši, mohl přijmout za své. Samozřejmě, má to několik háčků. Existuje řada mezi potenciálními uživateli zakořeněných mýtů - a jak známo, jakmile se něco jednou dostane do šitrokého podvědomí uživatelů, těžko se to pak překonává. Domnívám se, že řada "překážek", které masovějšímu rozšíření Linuxu brání, je spíše umělých než reálných, i když pochopitelně všechno není ještě zdaleka ideální. V následujících odstavcích se tedy pokusím ty významnější překážky vyjmenovat a rozebrat, zda jsou to opravdu překážky reálné a (zatím) nepřekonatelné.

Nedostatečná podpora hardware

Častým argumentem proti použití Linuxu na desktopu je nedostatečná podpora hardware. Není pochyb o tom, že je výrazný rozdíl, vybíráme-li vhodný hardware pro provoz serveru nebo pro moderní pracovní stanici. Řada výrobců dnes Linux na serverových sestavách oficiálně podporuje a pokud hledáme využití pro starší počítače, je tady Linux oproti řadě komerčních řešení naopak ve výhodě, protože podporuje řadu opravdu "historických" kousků hardware. Vezmeme-li navíc v úvahu nízkou režii systému, protože na serveru obvykle nepotřebujeme žádná grafická prostředí, má zde Linux opravdu dobré vyhlídky. Na desktopu je to trochu jinak. Zatímco není až takový problém vybrat základní sestavu, na které Linux poběží, problémy bývají s periferiemi. Vybrat např. použitelný skener v nižší cenové hladině může být docela problém, také podpora řady tiskáren nedosahuje kvality srovnatelné s jejich fungováním v jiných systémech, problémy nastanou i s výběrem vhodného digitálního fotoaparátu, kamer apod. Problém spočívá v tom, že počet uživatelů, kteří tyto zařízení používají pod Linuxem je malý a tak výrobci necítí dostatečný tlak k tomu, aby se začali vývojem ovladačů zabývat anebo alespoň zpřístupnili potřebnou technickou dokumentaci vývojářům z řad dobrovolníků, kteří by se vývoje ovladačů ujali. Nicméně obvykle vhodnou kombinaci hardware najít lze. I u nás už jsou některé firmy schopny dodat desktopový systém nejen kompatibilní s Linuxem, ale i s Linuxem předinstalovaným. Uživatel si ovšem musí být vědom toho, že s menším rozšířením Linuxu souvisí i omezený výběr méně často používaných hw komponent či periferních zařízení a proto je potřeba výběr vhodného hardware dopředu konzultovat se seznamy hardware podporovaného danou distribucí, nebo se třeba dotázat ve vhodném diskusním fóru.

Snadnost - nesnadnost instalace

Dalším často slýchaným argumentem proti nasazení Linuxu mezi běžnými uživateli je snadnost, nebo spíše nesnadnost instalace Linuxu. Přitom bývá opomenuta dosti význámná skutečnost - většina lidí, kteří si Linux zkoušejí nainstalovat, jej na počítač neinstalují jako jediný systém. Obvykle si jej chtějí nejprve vyzkoušet a proto si na disku ponechávají i instalaci MS Windows. Tvůrci distribucí s tím počítají, ovšem musejí vzít při návrhu instalátoru v úvahu mnohem více faktorů a to pochopitelně také může vyžadovat ze strany uživatele nějaký ten zásah do automatické instalace, protože vzít v úvahu všechny možné varianty takových instalací prostě není možné.

Dalším faktorem je skutečnost, že člověk, který několikrát úspěšně instaloval třeba MS Windows jaksi automaticky předpokládá, že "když už je ten Linux zralý pro obyčejné lidi", tak tu instalaci musí zvládnout bez toho, aby si alespoň zevrubně pročetl přiloženou instalační příručku. Zákonitě potom narazí na poněkud rozdílnou terminologii či filosofii fungování systému a při instalaci (byť komfortní v grafickém prostředí) tápe.

Firma Microsoft se rozhodla vytvořit produkt, který by byl použitelný i pro naprostého laika, což se jí bezpochyby do značné míry povedlo. To, že před uživatelem zcela skryla vnitřní principy fungování systému ovšem vedlo k tomu, že běžný uživatel o systému začal uvažovat jako o černé skříňce a takový uživatel si zvyknul, že problémy lze mnohdy nejjednodušeji vyřešit reinstalací systému.(!) Snad proto dnes každá recenze Linuxové distribuce začíná obšírným hodnocením snadnosti instalace, přitom Linuxové systémy jsou poměrně robustní a pokud uživatel dodrží alespoň základní poučku - totiž že pro běžnou práci nepoužívá účet uživatele root s administrátorskými oprávněními - pak je pravděpodobnost, že systém dovede do takového stavu, aby byla skutečně nutná reinstalace systému minimální. Považovat snadnost instalace, která notabene do značné míry závisí na spoustě dalších faktorů, jako je výběr vhodného hardware nebo uspořádání diskových oddílů apod. za rozhodující faktor použitelnosti operačního systému mi připadá přinejmenším zcestné. Buď mám dostatečné znalosti na to, abych si systém dokázal nainstalovat sám (případně i chuť se něčemu přitom přiučit) anebo to svěřím odborníkům a rovnou zakoupím počítač s předinstalovaným Linuxem, případně si jej nechám odborníkem nainstalovat.

Uvedu příklad. Již dlouhou dobu používám téměř výhradně UN*Xové systémy, poslední systém firmy Microsoft, který jsem běžně používal byly tuším MS Windows 3.1. Nicméně jednou jsem byl požádán o instalací MS Windows 95. Domnívám se, že jako dlouholetý administrátor UN*Xových systémů jakési zkušenosti s počítači mám; nicméně ony Windows 95 jsem instaloval 3x, než jsem se dostal do jakž takž funkční podoby. Matně si vzpomínám, že jsem se tenkrát neustále nemohl dopočítat správného počtu disků a myší a ten počet při každé instalaci různil bez zjevných příčinných souvislostí - místo jedné jednotky CD-ROM jsem viděl dvě, zato disků bylo vidět o jeden méně a myš buď nebyla k dispozici vůbec nebo taky dvě :). Na ono dobře strávené odpoledne ale vzpomínám spíše s úsměvem a rozhodně to pro mne nebyl důvod, abych psal plamenné recenze o tom, že systém XY je pro laika nepoužitelný, neboť se mi jej nepodařilo zrovna na můj počítač nainstalovat napoprvé.

Nedostatek kvalitních aplikací

.. je dalším často používaným argumentem proti Linuxu na desktopu. Nabídka aplikací dostupných pro Linuxové systémy je samozřejmě mnohem menší než např. pro systémy firmy Microsoft. Menší možnost volby ovšem neznamená, že bychom pro běžné použití např. v kanceláři měli problém vybrat vhodnou aplikaci. Existuje řada alternativ k nejpoužívanějšímu kancelářskému balíku MS Office, ať už se jedná o Star Office od Sunu, nebo např. komerční řešení Anywhere Office (dříve Applixware). Také prostředí Gnome či KDE disponují poměrně dobře použitelnými alternativami kancelářských balíků (Gnumeric či AbiWord pro Gnome, Koffice v prostředí kDE). V neposlední řadě si lze také v nejvyšší nouzi vypomoci softwarem pro emulaci prostředí MS Windows (Win4Lin, CodeWeavers CrossOver Plugin, Wine). Evolution případně OpenMail (který opět ožívá poté, co jej od společnosti Hewlett-Packard převzal Samsung) poslouží jako alternativa k MS Outlooku apod. Problém je s internetovým prohlížečem, Netscape verze 4.x je zastaralý a v mnohém směru nevyhovuje, nicméně projekt Mozilla směřuje k uvolnění verze 1.0 (verze 1.0 RC1, tzv. "release candidate" Mozilly 1.0 by se měla objevit každým dnem). Gecko - renderovací jádro Mozilly je poměrně kvalitní a zanedlouho se objeví i stabilní verze Netscapu s tímto jádrem. Jestliže někomu vadí poněkud vysoké paměťové nároky Mozilly, může vyzkoušet Galeon - který také obsahuje renderovací jádro Mozilly, nebo také Konqueror (KDE) či Operu. I v jiných oblastech nalezneme řadu kvalitních aplikací. Samostatnou kapitolou jsou počítačové hry, tady opravdu Linux nemá ve srovnání s produkty Microsoftu příliš co nabídnout.

Nedostatečná kompatibilita Linuxových aplikací s formáty MS Office

S kvalitním software pro kancelář také souvisí problém kompatibility s produkty MS Office. Bohužel firma Microsoft dělá co může, aby uživatele uzamkla do neustálého kolotoče upgradů a vkládáním nekompatibilit s formáty užívanými předcházejícímí verzemi programů Office. Tyto formáty jsou uzavřené a nedostatečně dokumentované - takže vývojáři open source při vývoji importních a exportních filtrů nemají z čeho vycházet a je prakticky nemožné vyvinout bezproblémové moduly pro import a export formátů MS Office. Toto je skutečně vážný problém. Příznivci Linuxu občas argumentují tím, že není nic jednoduššího, než se v případě potřeby dohodnout na alternativním formátu výměny dat. Bohužel v praxi, kdy člověka tlačí termíny (které musí bezpodmínečně třeba i pod hrozbou penále stihnout), používá systém se kterým se v podstatě teprve seznamuje a vypáčit dejme tomu z úřadu nebo protistrany dokumenty či formuláře ve stravitelném formátu trvá neúnosně dlouho, je to rada dosti naivní. (Tím neříkám, že by to člověk neměl alespoň zkoušet, ale hlavou proti zdi jít nelze.) Určitým rozumným řešením by asi bylo stanovení povinného používání otevřených formátů ve státní správě, v tomto směru byla velmi záslužným činem akce CZLUGu (České sdružení uživatelů operačního systému Linux) petice za otevřené formáty, která se snažila na toto téma upozornit širší počítačovou veřejnost a zviditelnit jej.

Odlišná filosofie používání

Linux jako takový vychází z principů operačního systému UNIX. Ten byl navržen na základě zcela rozdílných principů, než jsou systémy firmy Microsoft, které dnes desktopu dominují. Filozofií systému UNIX bylo poskytnout uživateli velké množství samostatných nástrojů, z nichž každý umí dělat jen jednu věc, ale dělá ji pořádně. Uživatel si pak s palety nástrojů vybere ty potřebné a podle potřeby je řetězil apod. Dnešní uživatel desktopu ale očekává něco jiného. Očekává několik málo rozsáhlých aplikací, které sdružují většinu potřebných funkcí. A protože každý uživatel ke své práci potřebuje něco jiného, vede to k tomu, že takové aplikace jsou přeplněné vlastnostmi, z nichž obyčejný uživatel ke své práci použije jen malý zlomek a režie takových aplikací pak pochopitelně narůstá. Těžko ale můžeme očekávat, že běžný uživatel po přechodu na Linux zavrhne veškeré dosavadní návyky a např. začne psát dokumenty v TeXu- byť by tak mohl při troše tréninku vytvářet typograficky povedenější dokumenty. Nastává zákonitě střet mezi technicky vyspělými uživateli Linuxu, kteří tíhnou spíše k filosofii UNIXu a příkazová řádka nebo textové konfigurační soubory jim nečiní problémy a uživateli, kteří od Linuxu očekávájí zvýšenou stabilitu a třeba i nižší pořizovací náklady ale také pohodlné grafické prostředí (včetně nástrojů pro adminstraci systému).

Začátečník pak často při řešení problémů naráží na problémy toho typu, kdy je mu v diskusních skupinách ze strany zkušenějších uživatelů vyčítáno, že mu jde jen o rychlé povrchní vyřešení problému namísto toho, aby se sám snažil problému přijít na kloub a že nevěnuje dostatečné množství času studiu dokumentace. Začátečník naopak nechápe, proč by se měl do hloubky zabývat nějakými podivnými textovými konfiguračními soubory, když ve Windowsech stačilo několikrát kliknout myší a nějak to dopadlo. Oběma stranám by prospělo, kdyby se navzájem snažily trochu vyjít stříc. Začínající uživatel by měl akceptovat určitý posun ve filosofii práce se systémem a zkušenější uživatelé by měli pochopit, že se tazatel neptá na (pro zkušené uživatele) triviální věci proto, aby plýtval jejich časem, ale proto, že byl zvyklý používat systém, který jej prostě nenutil nad věcmi přemýšlet.

Pohodlnost uživatele, neochota učit se něco nového

Svou roli určitě hraje i pohodlnost uživatelů a neochota učit se něco nového. U UN*Xových systémů platí, že zpočátku je třeba investovat něco času na zaučení, tento čas je ale dobrou investicí - v budoucnu se několikanásobně vyplatí. Nicméně se domnívám, že není pravdivé tvrzení, že naučit se základní práci se systémem trvá nějak zvlášť dlouho. Obzvláště je-li v kolektivu schopný administrátor, který dokáže systém na míru přizpůsobit potřebám uživatelů - a Linux takovými možnostmi disponuje - může být přechod na Linux velmi rychlý a bezbolestný.

Budu to dokumentovat na příkladu. Donedávna jsem pracoval jako administrátor lokální sítě v akademické sféře - konkrétně v laboratoři bioinformatiky. Mezi zaměstnanci laboratoře byli biologové, tedy lidé kteří do té doby nepřišli s OS UNIXového typu do styku a samotné by je ani nenapadlo používat Linux - někteří vůči němu byli dokonce silně skeptičtí. Dal jsem jim na výběr - buď si na svůj počítač sami instalují Windows a sami se o něj budou starat, anebo jim tam na zkoušku instaluji Linux, budou používat linuxový aplikační server laboratoře, nebudou se muset starat o správu počítače a pokud budou spokojeni zůstanou u Linuxu. Laboratoří takto prošlo pět lidí, kteří původně s Linuxem neměli nic společného, žádný z nich nevyžadoval instalaci Windows a těměř všichni si nakonec Linux instalovali i doma jako alternativní OS. Přitom byli vesměs schopni na počítači naprosto smysluplně pracovat do čtrnácti dnů.

Malé rozšíření - není na koho se obrátit

Problémem, na který bohužel naráží začínající uživatel Linuxu nemající známého, který již Linux zná, je také malé rozšíření Linuxu mezi koncovými uživateli. Je samozřejmě mnohem těžší učit se jen podle knih, než znát někoho, kdo může pomoci postrčit správným směrem. Nicméně tady je prostor pro zájmová sdružení nebo komunity, jako je mimo jiné např. již zmíněný CZLUG, který příležitostně poařádá instalfesty nebo semináře, kde mají začínající uživatelé možnost nechat si poradit při instalaci systému nebo navázat kontakty, také exitují diskusní skupiny apod.

Lokalizace - podpora českého jazyka

Bývaly doby, kdy byla podpora českého jazyka pro laického uživatele tvrdým oříškem a uživatelé museli provádět řadu zásahů do distribucí, aby docílili jakž taký funkční podpory čeětiny. V poslední době ale všechny běžně používané distribuce český jazyk (včetně dokumentace v českém jazyce) podporují přímo anebo existují jejich české mutace. Pochopitelně se setkáváme s aplikacemi, ve kterých čeština nefunguje korektně, nicméně tento argument proti používání Linuxu pomalu ztrácí na síle.

Cena software

Další věcí, která bývá často zdrojem nedorozumnění je cena free software. Cena bývá brána jako argument pro nasazení Linuxu: nižší režie systému a tedy nižší nároky na hradware, možnost získání distribucí a řady software bez poplatků skýtá řadu možností, jak ušetřit. Nicméně ideou free software není poskytnovat software "zadarmo" (jak si řada lidí myslí), ale jedná se především o svobodný software. Tedy jedná se o software, který je dodáván spolu se zdrojovými kódy, uživatel může využít možnosti jej dle svých potřeb upravit, může si ale nechat takovou úpravu objednat u někoho jiného, pokud toho sám není schopen, může jej posoudit z hlediska bezpečnosti apod. Rozhodně to tedy neznamená, že do něj nemusí vůbec nic investovat - buď do něj investuje alespoň minimálně svůj čas (který samozřejmě něco stojí) anebo si třeba zaplatí softwarovou podporu či odborníka na instalaci. Člověk, který od Linuxu čeká, že je zcela zadarmo, bude zklamán.

Závěrem

Snažil jsem se zde rozebrat několik argumentů, které jsou používány v neprospěch nasazení Linuxu jako desktopového OS. Domnívám se, že žádný z těchto aragumentů netvoří nepřekonatelnou překážku, která by skutečně bránila nasazení Linuxu jako desktopového OS. Mnohá zklámání uživatelů, kteří Linux zkoušejí, pramení spíše z toho, že se nedostatečně předem informují o kompatibilitě hardware nebo nekonzultují nasazení Linuxu s odborníky a očekávání pak končí v rozporu s realitou. Linux jistě není zázračný recept na každý problém - pro uživatele je zde podstatná možnost volby a výběru nejvhodnějšího řešení. Je to samozřejmě můj subjektivní pohled člověka, který se delší dobu pohybuje ve světě UN*Xu a čtenář na to může mít názor nebo zkušenosti zcela odlišné. V tom případě budu rád, když se o své názory podělíte v diskusi :)

Autor: David Häring, 19. 04. 2002, 00:00
Sekce Aktuálně, Komentářů: 15
Průměrné hodnocení: 0,17

o Poslat e-mailem
o Tisk článku
o Uložit do profilu


 Přispějte nám




Líbil se Vám tento článek? Můžete ho ocenit zavoláním na tel. číslo 906 460 134.
Cena hovoru za 1 minutu je 46 Kč.





 Hodnocení článku




Článek hodnotím jako:  [1] výborný   [2] dobrý   [3] průměr   [4] špatný   [5] hrůza  





 Komentáře




--

Dejf, 23. 05. 2002 15:48
Komicka otazka












--

David Ricar, 23. 05. 2002 15:30
Tak obecne okolo












--

Pepa, 03. 05. 2002 21:47
Re: UCETNICTVI/Linux do skol












--

Tomast Tatousek, 21. 04. 2002 09:00
UCETNICTVI/Linux do skol












--

Zdenek, 20. 04. 2002 20:54
Par postrehu zacinajiciho Linuxaka












--

David Haring, 20. 04. 2002 14:50
RE: Trocha kritiky












--

Maros, 20. 04. 2002 12:10
Trocha kritiky












--

tsunami, 20. 04. 2002 11:02
linuxový desktop mám 3/4 roku a sem spokojeny












--

Ondra, 19. 04. 2002 16:15
Proc jeste nemam Linux na desktopu












--

Peter, 19. 04. 2002 14:14
No, je to tak












--

marvin, 19. 04. 2002 11:56
Postscript je brzda












--

pajout, 19. 04. 2002 09:22
otevrene standardy












--

pavel, 19. 04. 2002 08:53
chybejici aplikace












--

Luboír Čevela, 19. 04. 2002 08:26
Setrvačnost uživatelů












--

Fantomates, 19. 04. 2002 00:40
Hry na Linuxu















PŘIDAT KOMENTÁŘ ZOBRAZ VŠE >>










2002 © Impossible, s.r.o.   >> Kontaktujte redakci >> Právní upozornění >> Reklama