LINUXZONE






 >> Hlavní stránka

(1751/28.09.2010)


 >> Administrace

(161/05.08.2010)


 >> Literatura

(312/14.09.2010)


 >> Bezpečnost

(347/17.09.2010)


 >> Programování

(307/19.04.2010)


 >> Distribuce

(98/16.09.2010)


 >> Síťování

(86/03.06.2010)


 >> Lokalizace

(10/15.09.2004)


 >> Aplikace

(176/12.08.2010)


 >> Multimedia

(32/31.03.2006)


 >> Hardware

(45/02.03.2007)


 >> Začínáme

(229/09.09.2010)


 >> Aktuálně

(564/20.09.2010)


 >> RELAX

(213/28.09.2010)


 >> Jinde vyšlo

přehled ostatních serverů




 Coolhousing




Coolhousing - Vas poskytovatel dedikovanych serveru




 Přihlášení




Login:
Heslo:
 uložit v prohlížeči


Nejste-li ješte zaregistrováni, můžete tak učinit zde.





 Vyhledávání




Hledaný výraz:
v klíčových slovech
v titulku
v anotaci
v textu








 Reklama









 Servis




*   Vaše náměty a připomínky
Máte k Linuxzone.cz nějaké připomínky nebo náměty? Našli jste na stránkách chybu? Dejte nám o tom vědět pomocí formuláře nebo v diskuzi.
Komentářů: 60
*   Podpořte Linuxzone.cz
Chcete podpořit náš server umístěním odkazu nebo zveřejněním backendu? Zde najdete vše potřebné.
*   Pište pro Linuxzone.cz
Máte zájem podílet se na obsahu Linuxzone.cz ať už jako redaktoři nebo i jinak? Dejte nám o sobě vědět!





 Aktuálně z bezpečnosti




-- 
6.12.2005, 19:01
Na serveru informit.com vyšla ukázková kapitola týkající se práce s řetězci z knihy Secure Coding in C and C++. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:34
Bugtraq: Format String Vulnerabilities in Perl Programs. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:32
Linux Advisory Watch December 2nd 2005. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:28
Rozhovor na téma klasické zálohování versus CDP. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:24
Linux Advisory Watch October 21st 2005. (lz)

další >>





 Aktuálně o software




-- 
6.12.2005, 19:07
Potřebujete-li pod linuxem rozchodit bezdrát založený na čipsetech Broadcom 43xx, konečně existuje linuxový ovladač. (lz)

-- 
6.12.2005, 19:04
Byla uvolněna verze Xen 3.0.0 virtualizační technologie XEN. (lz)

-- 
6.12.2005, 18:59
Byla uvolněna verze X11R6.9/X11R7 RC 3 grafickérho rozhraní X Window System. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:45
Co je nového okolo projektu Amanda (open source zálohovací software)? Více na osnews.com. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:40
Jak to akuálně v linuxu vypadá s podporou SATA.. (lz)

další >>





 Aktuálně z IT




-- 
3.12.2005, 12:51
Novellu se daří prodej linuxových produktů, oproti loňskému roku se Novell dočkal výrazného nárůstu. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:48
Třetí verzi licence GPL by měla být publikována během jara 2007. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:20
V Peru nyní mají zákon, který umožňuje nasazení open source software ve vládní správě. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:14
Proč se Microsoft bojí Google? (lz)

-- 
27.9.2005, 22:01
Peru má zákon podporující free software. (lz)

další >>





 Nejčtenější články









 Nejlepší články









 Anketa




Používáte nějaké rozšíření bezpečnostního modelu linuxového jádra?

Openwall (17%)

LIDS (11%)

Pax/Grsecurity (3%)

SELinux (6%)

RSBAC (1%)

jiné (1%)

používám standardní jádro (62%)







Linuxzone.cz - server o Linuxu pro programátory, administrátory a fanoušky.
Provozuje společnost Impossible.
ISSN: 1213-8738





Free software, Open Source, FSF, OSI, RMS, ESR, GPL, LGPL ... Zmatek?

Free software, Open Source, DFSG, OSD, FSF, OSI, SPI, RMS, ESR, GNU, GPL, LGPL, ... Zmatek? V úvodním článku o svobodném softwaru jsme zmínili některé nejednoznačnosti, související například s definicí svobodného softwaru, s jeho terminologickým označením nebo chápáním svobody. Tentokrát se pokusíme na tyto nejednoznačnosti podívat trochu podrobněji.

Definice svobodného softwaru

Minule jsme uvedli nejzákladnější požadavky na software, který má být považován za svobodný. Občas je ovšem zapotřebí stanovit přesnější hranici a z různých praktických důvodů určit a zdůvodnit, proč je nějaký konkrétní software považován za svobodný či nikoliv. Proto postupem času vzniklo několik přesnějších definic svobodného softwaru.

Jedním z nejvýznamnějších okamžiků v historii svobodného softwaru bylo zahájení projektu GNU (GNU's Not Unix!). Projekt v roce 1984 založil Richard M. Stallman (RMS), jeden z členů proslavené hackerské komunity na MIT, jako reakci na nástup proprietárního softwaru, který napomohl rozpadu této komunity a podle Stallmanova názoru negativně působil na mezilidské vztahy vůbec. Cílem projektu GNU bylo (a dodnes je) vytvořit kompletní operační systém podobný Unixu, složený plně ze svobodného softwaru. Pro podporu tohoto projektu Stallman založil nadaci Free Software Foundation (FSF). Již v názvu nadace se objevil (nejen) Stallmanem používaný pojem free software. Přídavné jméno free zde vyjadřuje svobodu, jíž chtěl Stallman svým projektem dosáhnout.

Na stránkách FSF je pojem free software poměrně podrobně definován pro potřeby projektu GNU. Definice vychází z cílů projektu a lze ji považovat za poměrně dobré vodítko. Nicméně nebyla univerzálně přijata jako dostatečně precizní, v některých oblastech je nutná přesnější definice.

Potřebu přesnější definice svobodného softwaru v určitý okamžik pocítili účastníci projektu Debian. Tento projekt se zabývá tvorbou distribucí svobodných operačních systémů, zejména GNU/Linuxu. Na rozdíl od projektu GNU se nezaměřuje primárně na tvorbu softwaru jako takového, nýbrž se snaží především posbírat software existující a uvést jej do podoby, kdy všechny jeho komponenty konzistentně spolupracují a vůči uživateli se tváří dostatečně uniformním způsobem. Takových distribucí operačního systému existuje celá řada, například v případě GNU/Linuxu je velmi známý Red Hat. Jedním z unikátních rysů Debianu je však jeho Společenská smlouva, která jasně deklaruje stoprocentní založení Debianu na svobodném softwaru. Společenská smlouva Debianu je doplněna dokumentem Debian Free Software Guidelines (DFSG), definujícím pojem svobodný software přesněji, právě z hlediska potřeb tvůrců distribuce a jejích uživatelů. Primárním autorem těchto dokumentů byl Bruce Perens, tehdejší vedoucí projektu Debian.

Debian Free Software Guidelines byly poměrně úspěšným pokusem o definici svobodného softwaru. V komunitě svobodného softwaru se staly neformálně uznávanou obecnou definicí a byly později také přejaty jako základ Open Source Definition, o které se ještě zmíníme. Definice doplňuje nejzákladnější požadavky na svobodný software například o možnost šíření softwaru společně se zdrojovými kódy i v binární podobě, o univerzální platnost licence, neomezující některé skupiny lidí nebo oblasti použití programu, či o neomezování nesouvisejícího softwaru způsobem jako je třeba zákaz šíření programu dohromady s proprietárním softwarem.

Free software nebo Open Source?

Svobodný software se nepotýká pouze s nejednoznačností své definice, nýbrž i s jazykovými nejednoznačnostmi. Slovo free má v angličtině více významů, mezi nimiž je kromě svobodný i význam zadarmo. Právě v tomto významu si pojem free software často vykládají lidé, kteří nejsou s problematikou svobodného softwaru obeznámeni do dostatečné hloubky. V komerčním světě pak takové chápání svobodného softwaru mnohdy znamená jeho odmítnutí.

V roce 1998 společnost Netscape spustila práci na svobodné verzi svého webového prohlížeče. Jednalo se o další milník v historii svobodného softwaru, protože se do té doby nestávalo často, aby významná společnost jeden ze svých hlavních a velmi populárních produktů přeměnila z proprietárního softwaru na svobodný. Mnohými lidmi byl tento krok chápán jako skutečný průlom svobodného softwaru do komerčního světa.

Během přípravy tohoto kroku se skupina lidí v čele s Ericem S. Raymondem (ESR), známým popularizátorem a přispěvatelem svobodného softwaru, a Brucem Perensem, již zmíněným bývalým vedoucím projektu Debian, rozhodla svobodný software komerčnímu světu přiblížit více. Založili proto neziskovou organizaci Open Source Initiative (OSI) a začali pro svobodný software prosazovat nový název Open Source. Název Open Source byl od počátku podložen svojí definicí Open Source Definition (OSD), která byla v první verzi v podstatě totožná s Debian Free Software Guidelines a došlo také k pokusu registrovat Open Source jako obchodní značku, tehdy prostřednictvím další neziskové organizace Software in the Public Interest (SPI) zaštiťující projekt Debian.

Co bylo cílem zavedení nového označení pro svobodný software? Především odstranění oné nejednoznačnosti slova free, zejména s ohledem na jeho vůči komerci negativní vyznění v možném, přestože v kontextu svobodného softwaru nesprávném, výkladu zadarmo. Navíc slovem free je často označován i software proprietární, který je například zdarma šířen. Nový termín Open Source, podložený poměrně jasnou definicí a chráněný obchodní značkou, měl pomoci k nápravě těchto problémů, pragmatickou volbou a propagací.

Termín Open Source některé nedostatky termínu free software odstranil, jiné však naopak zavedl. Především již vůbec neklade důraz na svobodu a dále taktéž trpí určitou nejednoznačností, protože může vzbuzovat dojem, že Open Source je jakýkoliv software s dostupnými zdrojovými texty, ať už svobodný nebo nesvobodný. Richard Stallman termín Open Source z těchto důvodů odmítl. Mezi FSF a OSI vzniklo určité pnutí, přestože obě organizace podporují svobodný software, každá tak činí z jiného důvodu a stojí v čele jiného hnutí. Poněkud zjednodušeně lze říci, že pro FSF je nejdůležitější svoboda softwaru, zatímco pro OSI jeho lepší vývojový model, s patřičným komerčním přijetím a podporou. Více podrobností se lze dozvědět například ve Stallmanově zdůvodnění odmítnutí pojmu Open Source a ve stručném popisu historie OSI.

Je nějaký technický rozdíl mezi free softwarem a Open Source softwarem? Důsledně vzato, malý rozdíl tu je. Například definice free softwaru na stránkách FSF požaduje svobodu provádět privátní změny v kódu bez povinnosti je jakkoliv zveřejňovat, zatímco OSD tento požadavek nemá. (Jedná se o skutečně praktický požadavek motivovaný ochranou soukromí, některé licence požadují, abyste jakékoliv vámi provedené změny v softwaru publikovali.) V praxi jsou však oba termíny většinou používány v totožném významu a vzájemně zaměňovány. Mnohdy vyjadřují osobní příklon k některému ze dvou výše naznačených přístupů ke svobodnému softwaru a velmi často jsou bez nějakých úvah prostě přejímány od okolí, tak jak činíme se synonymními výrazy, které slyšíme okolo sebe.

Spolupráce svobodného softwaru s proprietárním

Nemůžeme pominout ještě jeden další názorový rozdíl týkající se svobodného softwaru. Co myslíte, je svobodnější člověk, který nemůže být nikdy uvězněn, nebo člověk, který má "svobodu" se nechat uvěznit? Přesně takový je nejzásadnější rozdíl mezi dvěma dnes asi nejčastěji používanými licencemi svobodného softwaru, GNU General Public License (GPL), případně její méně striktní verzí GNU Lesser General Public License (LGPL), a licencemi ve stylu BSD.

Když Richard Stallman zakládal projekt GNU, hledal pro svůj vlastní software vhodnou licenci. Zatímco licence proprietárního softwaru využívají autorské právo k omezení práv uživatele v nakládání se softwarem a uživatelská práva oproti programům bez licence omezují, Stallman v podobě GPL vytvořil licenci, která autorské právo naopak používá k zajištění svobody softwaru a oproti programům bez licence uživatelům uděluje práva širší. Princip je následující: Uživatel dostává právo program rozšiřovat a měnit, avšak pouze za podmínky, že využije-li cizí kód chráněný GPL ve svém vlastním kódu, smí tento svůj kód šířit (pokud má v úmyslu jej šířit) pouze pod tou samou licencí, tedy opět GPL. Musí tedy příjemci upraveného GPL kódu dát stejná práva, jaká byla prostřednictvím GPL poskytnuta jemu samotnému. Tak je zajištěno, že svobodný kód nemůže být využit v kódu proprietárním.

Důležité je, že podobná omezení se v případě programů chráněných GPL vztahují pouze na kód, nikoliv již třeba na spouštění programu a obvykle ani na výstupy GPL programem produkované. Můžete tedy například využít editor Emacs pro editaci proprietárního softwaru. Tuto volnost GPL neposkytuje z důvodu, že by Stallman při vytváření GPL takové užití chtěl podporovat, ale proto, že by bylo velmi obtížné a kontraproduktivní mu zabránit.

Zajímavé situace ovšem vznikají u knihoven a zásuvných modulů, kdy dochází k propojování (linkování) programů, které je na hranici sdílení a nesdílení kódu. Na takové použití se ustanovení GPL obvykle vztahují. (Používáme slova obvykle, protože právnické dokumenty obvykle nepostihují všechny možné myslitelné situace a konečné slovo často mívá až soud.) A to oběma směry, ať už dochází k propojení GPL programu s proprietární knihovnou nebo naopak propojení proprietárního programu s GPL knihovnou.

Onou nejednoznačností aplikace GPL na propojování programů s knihovnami zajímavosti propojování GPL softwaru a proprietárního softwaru nekončí. Kdyby byl uvedený princip neslučitelnosti svobodného s nesvobodným aplikován důsledně, nebylo by možné šířit většinu GPL programů zkompilovaných pro proprietární systémy. Například u velké většiny programů psaných v jazyce C by tím došlo k linkování se systémovou proprietární knihovnou libc. V době, kdy GNU projekt startoval, neexistovalo žádné dobře použitelné jádro operačního systému, jako je dnes například Linux nebo některé z řady BSD systémů, a takové omezení by tedy bylo pro svobodný software fatální. Proto GPL obsahuje klauzuli, která takové linkování za určitých podmínek dovoluje.

V případě propojování proprietárního kódu s GPL knihovnou je však GPL již zcela striktní -- není to možné. I zde však Stallman zvolil pragmatický přístup, umožňující lepší rozšiřování svobodného softwaru. V případě, že knihovna nahrazuje již existující proprietární knihovnu s podobnou funkcionalitou, bývá šířena pod LGPL. LGPL, coby "méněcenná GPL", chrání pouze samotný kód knihovny, neklade však již restrikce na linkování. Je tak umožněno nahradit proprietární knihovnu svobodnou knihovnou, aniž by to mělo licenční důsledky pro spouštění proprietárních programů tuto knihovnu využívajících.

Na rozdíl od GNU licencí, licence ve stylu BSD použití kódu softwaru nijak výrazně neomezují. Kód šířený pod takovou licencí můžete obvykle bez problémů použít v kterémkoliv jiném programu, ať už svobodném nebo proprietárním. Samozřejmě také můžete bez potíží používat knihovny i zásuvné moduly pod touto licencí v jakémkoliv jiném programu. V případě některých knihoven se autoři uchylují k LGPL jako určitému kompromisu, nikoliv ze strategických důvodů rozšiřování svobodného softwaru, nýbrž prostě proto, že záměrně nechtějí omezovat užití knihovny, na druhou stranu si ale nepřejí přímé využívání svého kódu v proprietárních programech.

Někdo považuje absenci omezení na propojování svobodného a proprietárního softwaru za výhodu, někdo naopak za nedostatek. To už je věcí subjektivního názoru a rozhodující je názor autora kódu. Pokud autor využije cizí svobodný software pod licencí ve stylu BSD, obvykle jeho rozhodování není omezeno. Naopak využije-li cizí GPL kód, jeho rozhodnutí je omezeno pouze na možnost šířit využívající kód pod GPL, nešířit ho vůbec, anebo cizí GPL kód nepoužít. Proto někteří odpůrci GPL označují tuto licenci za "virus", jím jednou "nakažený" kód se jej již nemůže zbavit (ledaže by to dovolili všichni zúčastnění autoři kódu). Takto je například navždy chráněno jádro Linux, obsahující GPL kód již tolika lidí, že možnost jeho přeměny na proprietární software je prakticky vyloučena.

Na závěr poznamenejme, že GNU GPL je poměrně komplikovaná licence a výše uvedené je pouhým nakousnutím její problematiky, nikoliv vyčerpávajícím přehledem.

Autor: Milan Zamazal, 19. 11. 2002, 00:00
Sekce Aktuálně, Komentářů: 17
Průměrné hodnocení: 0,01

o Poslat e-mailem
o Tisk článku
o Uložit do profilu


 Přispějte nám




Líbil se Vám tento článek? Můžete ho ocenit zavoláním na tel. číslo 906 460 134.
Cena hovoru za 1 minutu je 46 Kč.





 Hodnocení článku




Článek hodnotím jako:  [1] výborný   [2] dobrý   [3] průměr   [4] špatný   [5] hrůza  





 Komentáře




--

drejvCHFpyk,
Deprecated: Function ereg_replace() is deprecated in /home/www.linuxzone.cz/modules/detail_clanku-komentare.phtml on line 198
27. 10. 2011 08:26
EsBKNrgbiocfIv












--

eFLsZzdfVul,
Deprecated: Function ereg_replace() is deprecated in /home/www.linuxzone.cz/modules/detail_clanku-komentare.phtml on line 198
24. 10. 2011 03:13
bdelemBEpVo












--

XgNMVIBMqT,
Deprecated: Function ereg_replace() is deprecated in /home/www.linuxzone.cz/modules/detail_clanku-komentare.phtml on line 198
23. 10. 2011 03:12
gwNYUUycVRyMAKEQQSH












--

qLyXeMYujqoZe,
Deprecated: Function ereg_replace() is deprecated in /home/www.linuxzone.cz/modules/detail_clanku-komentare.phtml on line 198
22. 10. 2011 03:17
ppaJywAShgJZqAW












--

HLrhWgMi,
Deprecated: Function ereg_replace() is deprecated in /home/www.linuxzone.cz/modules/detail_clanku-komentare.phtml on line 198
18. 10. 2011 02:35
DAZZTBrSCgoha












--

QsYcTNNGPIuBx,
Deprecated: Function ereg_replace() is deprecated in /home/www.linuxzone.cz/modules/detail_clanku-komentare.phtml on line 198
13. 10. 2011 03:34
AGCHBmgFDXMjvCSAb












--

ZtbKMejZtP,
Deprecated: Function ereg_replace() is deprecated in /home/www.linuxzone.cz/modules/detail_clanku-komentare.phtml on line 198
09. 10. 2011 10:05
XYjhjoMNVwZEky












--

XwYHitJmcbhKgMhW,
Deprecated: Function ereg_replace() is deprecated in /home/www.linuxzone.cz/modules/detail_clanku-komentare.phtml on line 198
08. 10. 2011 11:15
WvjcSfAsCawedCASSG












--

ZbQouCPJaEXz,
Deprecated: Function ereg_replace() is deprecated in /home/www.linuxzone.cz/modules/detail_clanku-komentare.phtml on line 198
01. 10. 2011 08:59
LqlpuwWGAGqyVzF












--

JrfnCXlElwulPqDjjv,
Deprecated: Function ereg_replace() is deprecated in /home/www.linuxzone.cz/modules/detail_clanku-komentare.phtml on line 198
30. 09. 2011 04:32
qURkEzFdHRTclGmyi












--

fsuXmOwxAtRa,
Deprecated: Function ereg_replace() is deprecated in /home/www.linuxzone.cz/modules/detail_clanku-komentare.phtml on line 198
29. 09. 2011 05:55
Opgtulpimtfk












--

IWSIunqijGBkX,
Deprecated: Function ereg_replace() is deprecated in /home/www.linuxzone.cz/modules/detail_clanku-komentare.phtml on line 198
28. 09. 2011 16:14
lOGPgflSUMDCoP












--

zFTXNwOv,
Deprecated: Function ereg_replace() is deprecated in /home/www.linuxzone.cz/modules/detail_clanku-komentare.phtml on line 198
28. 09. 2011 03:32
ZnKNtfohyGg












--

TgNLTNGENdMntC,
Deprecated: Function ereg_replace() is deprecated in /home/www.linuxzone.cz/modules/detail_clanku-komentare.phtml on line 198
27. 09. 2011 23:34
AmlfizwDlNTbfirhBL












--

Tomas Hoger,
Deprecated: Function ereg_replace() is deprecated in /home/www.linuxzone.cz/modules/detail_clanku-komentare.phtml on line 198
25. 11. 2002 15:08
GPL & PHP












--

David Häring,
Deprecated: Function ereg_replace() is deprecated in /home/www.linuxzone.cz/modules/detail_clanku-komentare.phtml on line 198
19. 11. 2002 09:58
RE: překlad licence GPL












--

Martin Farnik,
Deprecated: Function ereg_replace() is deprecated in /home/www.linuxzone.cz/modules/detail_clanku-komentare.phtml on line 198
19. 11. 2002 07:36
Takovych clanku vice.















PŘIDAT KOMENTÁŘ ZOBRAZ VŠE >>










2002 © Impossible, s.r.o.   >> Kontaktujte redakci >> Právní upozornění >> Reklama