LINUXZONE






 >> Hlavní stránka

(1751/28.09.2010)


 >> Administrace

(161/05.08.2010)


 >> Literatura

(312/14.09.2010)


 >> Bezpečnost

(347/17.09.2010)


 >> Programování

(307/19.04.2010)


 >> Distribuce

(98/16.09.2010)


 >> Síťování

(86/03.06.2010)


 >> Lokalizace

(10/15.09.2004)


 >> Aplikace

(176/12.08.2010)


 >> Multimedia

(32/31.03.2006)


 >> Hardware

(45/02.03.2007)


 >> Začínáme

(229/09.09.2010)


 >> Aktuálně

(564/20.09.2010)


 >> RELAX

(213/28.09.2010)


 >> Jinde vyšlo

přehled ostatních serverů




 Coolhousing




Coolhousing - Vas poskytovatel dedikovanych serveru




 Přihlášení




Login:
Heslo:
 uložit v prohlížeči


Nejste-li ješte zaregistrováni, můžete tak učinit zde.





 Vyhledávání




Hledaný výraz:
v klíčových slovech
v titulku
v anotaci
v textu








 Reklama









 Servis




*   Vaše náměty a připomínky
Máte k Linuxzone.cz nějaké připomínky nebo náměty? Našli jste na stránkách chybu? Dejte nám o tom vědět pomocí formuláře nebo v diskuzi.
Komentářů: 60
*   Podpořte Linuxzone.cz
Chcete podpořit náš server umístěním odkazu nebo zveřejněním backendu? Zde najdete vše potřebné.
*   Pište pro Linuxzone.cz
Máte zájem podílet se na obsahu Linuxzone.cz ať už jako redaktoři nebo i jinak? Dejte nám o sobě vědět!





 Aktuálně z bezpečnosti




-- 
6.12.2005, 19:01
Na serveru informit.com vyšla ukázková kapitola týkající se práce s řetězci z knihy Secure Coding in C and C++. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:34
Bugtraq: Format String Vulnerabilities in Perl Programs. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:32
Linux Advisory Watch December 2nd 2005. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:28
Rozhovor na téma klasické zálohování versus CDP. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:24
Linux Advisory Watch October 21st 2005. (lz)

další >>





 Aktuálně o software




-- 
6.12.2005, 19:07
Potřebujete-li pod linuxem rozchodit bezdrát založený na čipsetech Broadcom 43xx, konečně existuje linuxový ovladač. (lz)

-- 
6.12.2005, 19:04
Byla uvolněna verze Xen 3.0.0 virtualizační technologie XEN. (lz)

-- 
6.12.2005, 18:59
Byla uvolněna verze X11R6.9/X11R7 RC 3 grafickérho rozhraní X Window System. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:45
Co je nového okolo projektu Amanda (open source zálohovací software)? Více na osnews.com. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:40
Jak to akuálně v linuxu vypadá s podporou SATA.. (lz)

další >>





 Aktuálně z IT




-- 
3.12.2005, 12:51
Novellu se daří prodej linuxových produktů, oproti loňskému roku se Novell dočkal výrazného nárůstu. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:48
Třetí verzi licence GPL by měla být publikována během jara 2007. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:20
V Peru nyní mají zákon, který umožňuje nasazení open source software ve vládní správě. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:14
Proč se Microsoft bojí Google? (lz)

-- 
27.9.2005, 22:01
Peru má zákon podporující free software. (lz)

další >>





 Nejčtenější články









 Nejlepší články









 Anketa




Používáte nějaké rozšíření bezpečnostního modelu linuxového jádra?

Openwall (17%)

LIDS (11%)

Pax/Grsecurity (3%)

SELinux (6%)

RSBAC (1%)

jiné (1%)

používám standardní jádro (62%)







Linuxzone.cz - server o Linuxu pro programátory, administrátory a fanoušky.
Provozuje společnost Impossible.
ISSN: 1213-8738





Báječný svět Linuxu 2.6 (pokračování)

A je zde pokračování článku o nových vymoženostech nadcházející nové stabilní řady Linuxového jádra 2.6 autora Josepha Praneviche, který vyšel pod názvem The Wonderful World of Linux 2.6 a jehož první část jsme přinesli v pondělí. Tentokrát přijdou kromě jiného na řadu i souborové systémy.

Vnitřnosti Linuxu (dokončení)

Další vylepšení

Kromě řady změn popsaných výše je zde řada dalších vnitřních změn, které v mnoha případech zlepšují výkon. Tyto změny zahrnují odstranění velkých zámků ("Big Kernel Lock", což jsou pozůstatky z doby, kdy podpora víceprocesorových systémů v Linuxu byla v počátcích), optimalizaci vlastností souborových systémů týkajících se načítání dat s předstihem (readahead) či zpožděného zápisu (writeback), manipulace s malými soubory a další.

Pozn. red.: Na vysvětlenou proč se podpora SMP systémů bez zamykání neobejde: máme-li systém s jedním procesorem, je jasné, že v jednu chvíli se vykonává jen jedna část kódu, ale pokud máme systém se dvěma procesory, může se stát, že by se na obou procesorech ve stejnou dobu vykonávaly části kódu, které manipulují se stejnými datovými strukturami v jádře, což by mohlo vést k nekonzistenci struktur jádra a způsobit vážné problémy. Nejjednodušší způsob, jak se tomu bránit, je právě použití zámků - před vstupem do kritické části kódu se tato část prostě uzamkne a po dokončení zase odemkne, pokud je část kódu uzamčena, nelze do ní znovu vstoupit. Velký vliv na výkon systému pak má granularita zámků, tedy to, na jak jemné úrovni je zamykání řešeno - logicky pokud bude existovat jen jeden zámek pro celé jádro, bude často nastávat situace, kdy budou některé z procesorů čekat, až se zámek uvolní. Je tedy žádoucí, aby bylo zamykání řešeno na co nejjemnější úrovni.

Je zde jedna další záležitost týkající se stability, která byla v Linuxu 2.6 vyřešena. Není už možné alokovat více paměti, než je maximální velikost paměti RAM a odkládacího prostoru (swapu), které jsou k dispozici. Dříve bylo možné, aby v některých případech volání jádra malloc() (volání jádra, jehož výsledkem je přidělení kusu paměti) uspělo přesto, že již paměť byla vyčerpána. Byla přepracována logika mechanismu přidělování paměti na dluh (memory overcommitment) a k těmto případům by již nemělo docházet. (Samozřejmě, pokud vám dojde fyzická paměť RAM i bez překročení tohoto maxima, problémy vás neminou.)

Pozn. red.: Přidělování paměti na dluh (memory overcommitment) má své opodstatnění a v operačních systémech se často používá. V praxi totiž řada aplikací požaduje alokaci (přidělení) velkých kusů paměti, i když je ve skutečnosti zcela nevyužije (anebo ne hned). Má tedy smysl, aby systém do určité rozumné míry umožnil aplikacím alokovat o něco více paměti, než která je skutečně k dispozici. Samozřejmě to s sebou přináší potenciální komplikace a proto také lze chování systému v tomto ohledu konfigurovat přes sysctl nebo pseudosoborový systém /proc (podrobnosti čtenář nalezne v dokumentaci jádra).

Linux byl odjakživa propagátorem výhod otevřených standardů. Jednou z velkých změn uvnitř Linux bylo přepsání infrastruktury vláken tak, aby umožnilo běh knihovny NPTL (Native POSIX Thread Library). Toto znamená velmi důležité posílení výkonu pro procesory Pentium Pro a vyšší ve vícevláknových aplikacích, kterého se klienti z řad podnikové ("enterprise") sféry dožadovali. (Ve skutečnosti společnost Red Hat tuto podporu přenesla i do řady jader 2.4, které jsou součástí Red Hat Linuxu 9.) Změny se týkají nových konceptů v oblasti vláken jako jsou skupiny vláken (thread groups), lokální paměť pro jednotlivá vlákna, signály ve stylu normy POSIX a dalších. Jednou z hlavních nevýhod je ta, že aplikace (jako je třeba Java od společnosti Sun Microsystems) nedržící se specifikace a spoléhající na zvyklosti starších verzí Linuxu nebude se zapnutou novou podporou NPTL fungovat. Protože ale výhody nové implementace za tu cenu rozhodně stojí (a čeká na ně spousta velkých klientů), je jasné, že nebude trvat dlouho od vydání ostré verze nového jádra a ty nejdůležitější aplikace budou tyto změny podporovat.

A konečně, i když z toho neplyne pro většinu aplikací přímý užitek, jádro 2.6 nyní zahrnuje možnost zrušení používání odkládacího prostoru (swapu) při kompilaci jádra. To Linuxu umožní běžet s o něco málo menším množstvím paměti a může to být vyznámné pro vnořená (embedded) řešení, kde není využití odkládacího prostoru pravděpodobné.

Sjednocený model zařízení

Model zařízení bývá často jako samostatná komponenta operačního systému přehlížen, nicméně model zařízení je nepostradatelnou součástí operačního systému, který má běžet na široké paletě hardware. Krátce řečeno, modelem zařízení se rozumí infrastruktura uvnitř jádra, která se stará o detekci a určení užívání volitelných prostředků. Všechny operační systémy (a verze Linuxu) obsahují nějaky vnitřní koncept zařízení. Starší verze Linuxu (2.2 a starší) obsahovaly pouze velmi jednoduchý přístup ke správě zařízení. Byly zde ovladače pro rozdílné typy sběrnic a jenotlivé ovladače samy věděly, jakým způsobem se na těchto sběrnicích zjišťovat přítomnost daného hardware. Tento system byl velmi rozptýlený, a pro jednotlivé sběrnice existovaly rozdílné a navzájem nekompatibilní aplikační rozhraní pro realizaci rozličných operací. Linux 2.4 představoval první vykročení směrem ke sjednocenému modelu zařízení tím, že sjednotil PCI, PC Card a ISA Plug&Play do jediné struktury zařízení se společným rozhraním. Linux 2.6 představuje pokračování v trendu zavádění tohoto zcela nového pohledu na hardware, na kterém Linuxové jádro běží, který by byl univerzálně platný v celém systému.

Abstrakce objektů na úrovni jádra

Ústředním prvkem této nové infrastruktury modelu zařízení je nové objektové oritenované rohzhraní, které všechny nízkoúrovňové typy zařízení musejí používat. Tato objektová struktura zařízení uvnitř jádra (nazývá se "kobject") zahrnuje všechna rozhraní pro sledování počtu odkazů a pro manipulaci se sub-zařízeními. Zařízení nižší úrovně (jako jsou systémové sběrnice) nyní používají tuto společnou vrstvu k tomu, aby prezentovaly sjednocený pohled na systém jak uvnitř v prostoru jádra, tak vně jádra v prostoru uživatele. Nyní, když vše bylo takto centralizováno, je možné s těmito informacemi jednoduše nakládat, což se hodí ke spoustě užitečných věcí.

Toto nové uspořádáním informací v jádře umožňuje Linuxu lépe podporovat systémy., kde je detailní znalost hardware do hloubky nutností. Zřejmým příkladem, kdy jsou tyto informace užitečné je např. řízení úspory energie (power management). Novým standardem v této oblasti je ACPI. Podopora ACPI, neboli "Advanced Configuration and Power Interface", byla poprvé zavedena v Linuxu 2.4. Narozdíl od APM ("Advanced Power Management"), u systémů s tímto novým rozhraním je potřeba všem kompatibilním zařízením individuálně říkat, že mají změnit režim napájení. Nový systém uvnitř jádra dovoluje udržovat záznamy o tom, které zařízení je potřeba vypnout, nebo provést jiné změny. Druhý příklad, kde toto nové uspořádání může být užitečné, jsou sběrnice, které umožňují "hot-plug" (přidávání či odebírání zařízení za chodu systému). Možnost přidání zařízení později po zavedení systému je nyní poměrně častá a přímočará, nicméně opravdová podpora pro tyto zařízení se objevila teprve s příchodem Linuxu 2.2. Počínaje Linuxem 2.4 byla tato podpora vylepšena a byla doplněna podpora pro hot-plug zařízení na sběrnicích PCI, PC Card, USB a Firewire. Nová revize centralizovaného systému zařízení jádra toto rozšiřuje v podstatě odstraněním rozdílů mezi hot-plug a obyčejnými zařízeními. Když počítač nastartujete, rutiny realizující detekci zařízení systematicky "připojí" všechna dostupná zařízení v systému. Protože jsou objekty zařízení jádra (kobject) vytvářeny pro veškerá zařízení jakmile jsou detekovány, a protože se jedná o stejný objekt bez ohledu na to, zda bylo zařízení připojeno a detekováno při bootu systému anebo později, je infrastruktura pro manipulaci s připojitelnými zařízeními z velké části jednodušší.

Souborový systém "System"

Možná nejmarkantnějším důsledkem těchto změn modelu zařízení z pohledu uživatele je vznik nového souborového systému "system" (kromě toho už máme "proc" pro procesy, "devfs" pro zařízení a "devpts" pro pseudoterminály dle UNIX98). Tento souborový systém (který je připojován na "/sys") je viditelnou reprezentací stromu zařízení, tak jak jej vnímá jádro. Jádro tyto informace získává jen díky velmi těsnému propojení s objektovým subsystémem uvnitř jádra: když je objekt jádra vytvořen, je současně vytvořen odpovídající adresář nebo soubor. (Ovšem je také možné, aby určitý kobject explicitně neměl záznam v sysfs, pokud pro to existuje nějaký důvod.)

Protože každé zařízení (nebo přesněji kobject) v systému má jedinečnou adresářovou strukturu, dalším logickým krokem bylo exportovat různých známých atributů (jméno zařízení, stav napájení, IRQ a podobné věci) do tohoto stromu tak, aby si je mohl administrátor systému přečíst a případně do nich i zapisovat. To je výhodné (i když zpočátku trochu matoucí), protože řada věcí specifických pro jednotlivá zařízení se už přesunula z míst v /proc/sys do /sys a další položky se tam ještě v budoucnu přesunou.

Podpora základního hardware

Jak se Linux během let vyvíjel kupředu a nalézal cestu v hlavním proudu uživatelů, každá další verze jádra se zdála být skokem k lepšímu pokud jde o typy podporovaných zařízení - a to ať už jde o podporu nově so objevujících technologií (USB ve jádrech 2.4) nebo i starších typů zařízení (např. MCA v jádrech 2.2). S přicházejícím jádrem 2.6 je už počet zařízení, která Linux nepodporuje relativně malý. Stěží se najdou nějaké větší okruhy zařízení, kde ještě zbývá co dohánět. Hlavně proto se také většina vylepšení v oblasti podpory hardware na platformě PC (včetně modelu zařízení popsaného výše) týkala spíše posílení podpory, která již v jádře byla obsažena.

Vnitřní sběrnice zařízení

Možná stejně důležité jako procesor jsou v systému sběrnice, které vše propojují dohromady. Svět PC byl požehnán hojností těchto technologií, počínaje nejstarší sběrnicí ISA (která byla v původních IBM PC) až po nejmodernější externí sériové a bezdrátové sběrnice. Linux se vždy rychle přizpůsobil novým sběrnicím a typům zařízení jakmile se staly populárními ve světě konzumního hardware, zatímco s podporou technologií relativně málo rozšírených už to šlo pomaleji.

Jeden příklad, kdy Linux teprve se zpožděním začal podporovat typ sběrnice, je doplnění podpory ISA Plug-and-Play (PnP) do jader 2.4, ke kterému došlo o mnohem později, než tato byla podporována masově rozšířenými komerčními operačnímy systémy. (Předtím bylo potřeba ke zprovoznění takových zařízení poněkud těžkopádných samostatných nástrojů.) Tento subsystém je v Linuxu 2.6 z větší části přepsán, takže je téměř kompletní, pokud se týče dostupných vlastností a je lépe integrován s ostatními částmi v rámci nového modelu zařízení. Nové vlastnosti zahrnují plnou podporu PnP BIOSu, databázi jmen zařízení a další změny, které vedou k větší robustnosti podpory ISA PnP. Výsledkem všech těchto modifikací je, že Linux je nyní skutečným Plug-and-Play operačním systémem a v PnP kompatibilním BIOSu jej tak také můžeme nastavit.

Relativně nepříliš často používané alternativy technologie PnP v době sběrnic ISA byly sběrnice MCA ("Microchannel Architecture") a EISA ("Extended Industry Standard Architecture"). Oba tyto subsystémy se dočkaly nějakých úprav během vývoje 2.6 tak, aby byly slučitelné s novým modelem zařízení. Podpora sběrnice EISA byla navíc standardizována s ostatními subsystémy tím, že byla doplněna o databázi jmen zařízení.

Kromě těchto velkých změn zde byla řada dalších změn týkajících se podpory sběrnic, které stojí za zmínku. Podpora sběrnice PCI v Linuxu, tedy té nejdůlěžitější a nejpoužívanější sběrnice, se také dočkala pozornosti vývojářů jádra 2.6 - včetně vylepšené podpory hot-plug zařízení a podpory řízení úspory energie (power management). Podobně nové jádro bude zahrnovat podporu systémů s více AGP ("accellerated graphics port", což je oddělená vysokorychlostní sběrnice, která používá PCI protokol), což se týká špičkových grafických pracovních stanic. Pokud jde o podporu těchto "vnitřností PC", Linux drží krok s trendy vývoje hardware na trhu.

Kromě všech těchto skutečných sběrnic Linux 2.6 přidává podporu (přinejmenším vntiřně) konceptu jakési obecné sběrnice ("legacy bus"). To je taková sběrnice, který je specifická pro každou architekturu a která obsahuje všechna předpokládaná zařízení, která bychom na této architektuře očekávali. Např. na PC by to zahrnovalo sériové, paralelní a PS/2 porty obsažené na základní desce - tedy zařízení, která existují, ale nejsou obsažené na žádné skutečné sběrnici. Na některých platformách tato záležitost může zahrnovat komplikovanější záležitosti (jako je dotazování firmware), ale obecně se jedná pouze o jakýsi obal, který umožní s těmito zařízeními zacházet standardním způsobem v rámci nového modelu zařízení.

Externí sběrnice zařízení

Zatímco podpora těchto starších standardních zařízení vyzrála a nových vlastností moc nepřibylo, rozhodně se to netýká sběrnice USB. Podpora sběrnice USB ("Universal Serial Bus") se během posledního vývojového cyklu jádra dočkala řady úprav. Nejvýznamnější změnou je podpora zařízení USB verze 2.0. USB2 je novým standardem, který podporuje propustnost až 480 megabitů za sekundu. (Srovnejte s 12 mbit/s u starší USB.) Zařízení, která tento standard podporují jsou obvykle označovány jako vysokorychlostní USB zařízení a postupně na trhu převládají. Příbuzný nový standard USB On-the-Go (USB OTG), který je představuje variantu USB pro přímé vzájemné propojení zařízení (např. propojení digitální kamery s tiskárnou bez potřeby PC coby prostředníka) v současnosti není Linuxem 2.6 podporován. (Záplaty, které tuto podporu do jádra doplňují existují, ale ještě nebyly do jádra oficiálně zahrnuty.) Kromě samotné podpory zařízení, způsob, jakým byly USB zařízení vnitřně uspořádány, byl revidován, takže je nyní možné mít připojených mnohem více zařízení stejného typu. To se dotkne zejména velkých tiskových a úložných serverů (ačkoliv v tom druhém případě by se pravděpodobněji uplatnila nějaká dedikovaná sběrnice pro úložná zařízení). Tato oblast je bezesporu jednou z těch, kde došlo během posledních pár let k velkému rozvoji a Linux se zde snaží udržet tempo vývoje s vývojem zařízení, která se objevují na trhu.

Bezdrátová zařízení

V případě bezdrátových technologií nastal během posledních několika let bouřlivý vývoj. Často se zdá, že jakékoliv kabely (s výjimkou těch napájecích) se během několika málo příštích let stanou záležitostí minulosti. Bezdrátová zařízení zahrnují zařízení síťová (v současnosti nejběžnější) a také zařízení obedcnějšího charakteru jako jsou PDA apod.

Ve světě bezdrátových sítí můžeme zařízení rozdělit na zařízení s dlouhým dosahem (sem patří např. provozování AX.25 přes amatérská rádiová zařízení) a zařízení s krátkým dosahem (obvykle 802.11, ale existují i některé starší protokoly). Podpora obou těchto protokolů byla charakteristickým znakem Linuxu od dob jeho počátků (verze 1.2) a oba tyto subsystémy během vývoje 2.6 prošly aktualizacemi. Největší změnou je zde spojení hlavních komponentů týkajících se zařízení krátkého dosahu do jednoho "bezdrátového" subsystému a aplikačního rozhraní. Toto sloučení řeší řadu méně závažných nekompatibilit plynoucích z rozdílných způsobů jakými byly jednotlivá zařízení spravována a posiluje podporu Linuxu tohoto subsystému tím, že nyní existuje základní sada uživatelských nástrojů, která funguje se všemi podporovanými zařízeními. Kromě samotné standardizace zavádí Linux 2.6 řadu celkových vylepšení, včetně lepší kompatibility stran schopnosti oznamování změn stavu (např. "roaming") a přechodu na TCP kvůli lepšímu vyrovnání se s opakujícími se zpožděními, se kterými se u bezdrátových zařízení setkáváme. Kvůli tlaku na lepší podporu bezdrátových zařízení v Linuxu 2.4 byla je řada těchto změn už dnes přítomná v produkčních jádrech.

V oblasti bezdrátových zařízení došlo k podobným důležitým změnám. Podpora IrDA (protokol užívaný zařízeními komunikujícími v infračerveném spektru pojmenovaný podle Infrared Data Associates group) se od poslední verze dočkal pokroků v oblasti řízení úspory energie (power management) a integrace do nového modelu zařízení. Skutečný pokrok byl učiněn v doplnění podpory zařízení Bluetooth. Bluetooth je nový protokol pro bezdrátovou komunikaci, který je navržen s ohledem na fungování v krátkém dosahu a s nízkou spotřebou energie, ale narozdíl od IrDA postrádá omezení v tom smyslu, že odpadá nutnost, aby komunikující zařízení byla na dohled. Bluetooth byl jako protokol navržen tak, aby jej bylo možné použít téměř všude a byl již implementován v zařízeních jako jsou PDA, mobilní telefony, tiskárny ale i v mnohem bizarnějších záležitostech. Samotný protokol sestává ze dvou typů datových přenosů: SCO (neboli "Synchronous Connection Oriented"), který je určený pro ztrátové audio aplikace a L2CAP (neboli "Logical Link Control and Adaptation Protocol") pro robustnější spojení podporující retransmit atd. Protokol L2CAP dále podporuje další subprotokoly (včetně RFCOMM pro point-to-point síťování a BNEP pro sítě podobné Ehternetu). Podpora Linuxu pro věci jako je Bluetooth se stále vyvíjí a dá se očekávat, že časem postupně dozraje s tím, jak se do rukou uživatelů budou dostávat další a další zařízení. Za zmínku také stojí, že podpora Bluetooth byla integrována do pozdějších verzí jádra 2.4.

Podpora blokových zařízení

Dedikované sběrnice pro úložná zařízení, jako jsou IDE/ATA a SCSI, se také během vývojového cyklu jádra 2.6 dočkaly významných aktualizací. Většina změn se točila okolo IDE subsystému, který byl během vývoje nového jádra přepsán (a opětovně přepsán), přičemž byla vyřešena řada problémů týkajících se škálovatelnosti a dalších omezení. Např. na IDE CD/RW zařízení je nyní možmé zapisovat přímo přes ovladače IDE disku, což je mnohem čistější řešení než to předešlé. (Dříve bylo nutné použít speciální ovladač, který emuloval IDE zařízení jako SCSI zařízení, což bylo matoucí a často složité). Vrstva IDE je nyní schopná dotazovat se BIOSu, takže v případech, kdy narazí na řadič, který nezná, může použít rozumné hodnoty nastavení ovladače (timing a další důležitá nastavení). Pokud jde o SCSI, je zde řada drobných vylepšení, které mají za výsledek širší podporu a lepší škálovenost. Jedno konkrétní vylepšení se týká starších systémů a spočívá v tom, že Linux nyní podporuje SCSI-2 multipath zařízení, která mají více než dvě LUN (logické jednotky) na jednom zařízení. (SCSI-2 je starší verze SCSI standardu, datovaná zhruba okolo 1994.) Další významnou změnou je to, že Linux je nyní schopem testovat výměnu média obdobým způsobem, jak to dělají Microsoft Windows, což znamená lepší kompatibilitu se zařízeními, které zcela nedodržují specifikaci. Protože se tyto technologie s postupem času stabilizovaly, i Linux je nyní podporuje.

I když se nejedná o sběrnici jako takovou, Linux nyní na novějších systémech přímo podporuje EDD (Enhanced Disk Device) BIOS, takže ví, jak se server dívá na svá disková zařízení. EDD BIOS obsahuje informace o všech připojených sběrnicích úložných zařízení, o kterých BIOS ví (včetně IDE a SCSI). Kromě pouhého získání konfigurace a dalších informací z připojených zařízení toto má několik dalších výhod. Např. toto nové rozhraní dovoluje Linuxu poznat, ze kterého zařízení byl zaveden systém, což je užitečné na novějších systémech, kde to často nemusí být zřejmé. To umožňuje inteligentním instalačním programům vzít v úvahu tuto informaci, když se snaží určit, kam např. umístit GRUB (zavaděč systému).

Kromě těchto všech změn je třeba opět zůraznit, že všechny typy sběrnic (hardwarové, bezdrát, sběrnice úložných zařízení) byly začleněny do nového Linuxového modelu zařízení. V některých případech to byly změny spíše jen kosmetické, v jiných případech to byly změny významné (v některých případech např. musel být upraven postup, jakými jsou zařízení detekovány).

Souborové systémy

Nejobvyklější způsob práce s blokovými zařízeními pod Linuxem (nebo pod jakýmkoliv jiným operačním systémem) je připojení souborového systému, který je na něm uložen - a podpora souborových systémů v Linuxu se z mnoha hledisek velmi rozšířila od Linuxu 2.4. Mezi klíčové změny v tomto ohledu patří podpora rozšířených atributů a přístupových seznamů (ACL, neboli "Access Control List") ve stylu standardu POSIX.

Souborové systémy ext2 a ext3, tedy systémy, které většina linuxových instalací používá jako výchozí, zažily během vývoje Linuxu 2.6 nejvíce vylepšení. Mezi těmito změnami je nejpodstatnější podpora rozšířených atributů, neboli metadat, která mohou být pro jednotlivé soubory uložena uvnitř struktur souborového systému. Některé z těchto atributů jsou používány systémem a jsou přístupné pro čtení či zápis pouze uživatelem root. Řada dalších operačních systémů, jako jsou Windows a MacOS, tyto druhy atributů již hojně využívají. Naneštěstí UNIXová tradice operačních systémů obecně nezahrnovala zrovna slušnou podporu těchto atributů a řada uživatelských nástrojů (jako je třeba tar apod.) bude muset být upravena, aby umožnila ukládání a obnovu těchto dodatečných informací. Toto je další oblast, ve které Linux roste a podpora rozšířených atributů dozrává.

První použití nového subsystému rozšířených atributů je implementace přístupových seznamů (ACL). Kontrola přístupu dle POSIXU představuje nadmnožinu standardních UNIXových práv, která dovoluje jemnější kontrolu přístupu. Když je to nutné, (např. při exportování souborů prostřednictvím NFS), tyto kontrolní mechanismy moho být namapovány na standardní práva uživatelů/skupin.

Kromě těchto změn týkajících se souborového systému ext3, je zde několik dalších menších změn. Interval ukládání žurnálu nyní může být vyladěn lépe potřebám uživatelů laptopů (kde by to jinak mohlo znamenat zbytečné roztáčení disku, který byl ve uspán v úsporném režimu), dále výchozí volby pro připojení souborového systému nyní také mohou být uloženy uvnitř samotného souborového systému (takže je není třeba zadávat při připojení) a konečně nyní můžete označit adresář jako indexovaný, což zrychlí vyhledávání souborů v adresáři.

Linux také zaznamenal řadu vylepšení ve vrstvě souborových systémů, které zlepšují kompatibilitu s operačními systémy dominujícími trhu PC. Na úvod Linux 2.6 nyní podporuje správce logických disků Windows (tzv. "Dynamic Disks"). Ten představuje nové schéma dělení disků v prostředí Windows XP a pozdějších, který m.j. umožňuje snadnější změny velikostí oddílů. (Pochopitelně ale není pravděpodobné, že by Linux v brzké době používal toto nové schéma pro nové instalace). Linux 2.6 také obsahuje vylepšenou (a přepsanou) podporu pro souborový systém NTFS (který je nyní používán i v produktech pro koncové uživatele) a nyní je možné připojit svazek NTFS jak pro čtení, tak i pro zápis. Podpora zápisu je stále experimentální a postupně se zlepšuje; může nebo nemusí být ve finální verzi jádra zapnuta. A konečně, podpora Linuxu pro FAT12 (DOSovský souborový systém, který se používá na hodně starých systémech a disketách) byla doplněna o opravu chyby obsažené v řadě přehrávačů MP3, který tento formát používají. Držení kroku s dalšími technologiemi platformy PC je další významnou oblastí, na kterou se nové revize jádra Linuxu zaměřují.

Kompatibilita s ostatními operačními systémy se také zlepšila. Podpora rozšířených atributů v souborovém systému HPFS (používaný v OS/2 a dalších) byla aktualizována. Atributy ve stylu OS/2 byly odděleny do zvláštního jmenného prostoru. Souborový systém XFS byl také aktualizován tak, aby byl na disku kompatibilní s IRIXem (Pozn. red.: IRIX je UNIXový operační systém společnosti SGI, která souborový systém XFS vyvinula).

Jako doplněk k těmto změnám zde byla řada dalších změn více rozptýlených v rámci podpory souborových systémů. Byl přepsána podpora diskových kvót tak, aby podporovala větší počet uživatelů v systému. Jednotlivé adresáře nyní mohou být označeny pro synchronní zápis, coz znamená, že veškeré změny (vytváření nových souborů atd.) budou atomické. (To má význam zejména na poštovních serverech a databázovýsh strojích založených na adresářích, kromě toho to poskytuje o něco lepší šanci na zotavení se v případě havárie disku.) Podpora transparentní komprese (rozšíření specifické pro Linux) byla doplněna do souborového systému ISO9660 (souborového systému používaného na CD-ROM). A konečně, byl vytvořen nový paměťový souborový systém ("hugetlbfs") exkluzivně pro lepší podporu databází umístěných ve sdílené paměti.

Odkazy, dokončení příště

A to je pro dnešek vše, jen připomínám, že pokud byste chtěli komunikovat přímo s autorem, zastihnete jej na adrese jpranevich <at> kniggit.net. A samozřejmě, nenechte si ujít třetí, poslední část...

Další části seriálu:

Autor: David Häring, 23. 07. 2003, 02:00
Sekce Aktuálně, Komentářů: 5
Průměrné hodnocení: 0,11

o Poslat e-mailem
o Tisk článku
o Uložit do profilu


 Přispějte nám




Líbil se Vám tento článek? Můžete ho ocenit zavoláním na tel. číslo 906 460 134.
Cena hovoru za 1 minutu je 46 Kč.





 Hodnocení článku




Článek hodnotím jako:  [1] výborný   [2] dobrý   [3] průměr   [4] špatný   [5] hrůza  





 Komentáře




--

David Häring, 18. 12. 2003 13:28
RE: serial ata a updata clanku












--

bln, 18. 12. 2003 12:06
SERIAL ATA2












--

bln, 18. 12. 2003 11:42
Serial Ata












--

David Häring, 23. 07. 2003 11:18
Re: Java + NPTL












--

no54, 23. 07. 2003 08:43
java + nptl















PŘIDAT KOMENTÁŘ ZOBRAZ VŠE >>










2002 © Impossible, s.r.o.   >> Kontaktujte redakci >> Právní upozornění >> Reklama