LINUXZONE






 >> Hlavní stránka

(1751/28.09.2010)


 >> Administrace

(161/05.08.2010)


 >> Literatura

(312/14.09.2010)


 >> Bezpečnost

(347/17.09.2010)


 >> Programování

(307/19.04.2010)


 >> Distribuce

(98/16.09.2010)


 >> Síťování

(86/03.06.2010)


 >> Lokalizace

(10/15.09.2004)


 >> Aplikace

(176/12.08.2010)


 >> Multimedia

(32/31.03.2006)


 >> Hardware

(45/02.03.2007)


 >> Začínáme

(229/09.09.2010)


 >> Aktuálně

(564/20.09.2010)


 >> RELAX

(213/28.09.2010)


 >> Jinde vyšlo

přehled ostatních serverů




 Coolhousing




Coolhousing - Vas poskytovatel dedikovanych serveru




 Přihlášení




Login:
Heslo:
 uložit v prohlížeči


Nejste-li ješte zaregistrováni, můžete tak učinit zde.





 Vyhledávání




Hledaný výraz:
v klíčových slovech
v titulku
v anotaci
v textu








 Reklama









 Servis




*   Vaše náměty a připomínky
Máte k Linuxzone.cz nějaké připomínky nebo náměty? Našli jste na stránkách chybu? Dejte nám o tom vědět pomocí formuláře nebo v diskuzi.
Komentářů: 60
*   Podpořte Linuxzone.cz
Chcete podpořit náš server umístěním odkazu nebo zveřejněním backendu? Zde najdete vše potřebné.
*   Pište pro Linuxzone.cz
Máte zájem podílet se na obsahu Linuxzone.cz ať už jako redaktoři nebo i jinak? Dejte nám o sobě vědět!





 Aktuálně z bezpečnosti




-- 
6.12.2005, 19:01
Na serveru informit.com vyšla ukázková kapitola týkající se práce s řetězci z knihy Secure Coding in C and C++. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:34
Bugtraq: Format String Vulnerabilities in Perl Programs. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:32
Linux Advisory Watch December 2nd 2005. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:28
Rozhovor na téma klasické zálohování versus CDP. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:24
Linux Advisory Watch October 21st 2005. (lz)

další >>





 Aktuálně o software




-- 
6.12.2005, 19:07
Potřebujete-li pod linuxem rozchodit bezdrát založený na čipsetech Broadcom 43xx, konečně existuje linuxový ovladač. (lz)

-- 
6.12.2005, 19:04
Byla uvolněna verze Xen 3.0.0 virtualizační technologie XEN. (lz)

-- 
6.12.2005, 18:59
Byla uvolněna verze X11R6.9/X11R7 RC 3 grafickérho rozhraní X Window System. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:45
Co je nového okolo projektu Amanda (open source zálohovací software)? Více na osnews.com. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:40
Jak to akuálně v linuxu vypadá s podporou SATA.. (lz)

další >>





 Aktuálně z IT




-- 
3.12.2005, 12:51
Novellu se daří prodej linuxových produktů, oproti loňskému roku se Novell dočkal výrazného nárůstu. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:48
Třetí verzi licence GPL by měla být publikována během jara 2007. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:20
V Peru nyní mají zákon, který umožňuje nasazení open source software ve vládní správě. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:14
Proč se Microsoft bojí Google? (lz)

-- 
27.9.2005, 22:01
Peru má zákon podporující free software. (lz)

další >>





 Nejčtenější články









 Nejlepší články









 Anketa




Používáte nějaké rozšíření bezpečnostního modelu linuxového jádra?

Openwall (17%)

LIDS (11%)

Pax/Grsecurity (3%)

SELinux (6%)

RSBAC (1%)

jiné (1%)

používám standardní jádro (62%)







Linuxzone.cz - server o Linuxu pro programátory, administrátory a fanoušky.
Provozuje společnost Impossible.
ISSN: 1213-8738





Digitální video pod Linuxem I. - úvod

Zaplatily Vaše telefonátyO práci s digitálním videem pod GNU/Linuxem jsme se toho zatím příliš dočíst nemohli. A ty informační zdroje, které k jsou dispozici, bývají většinou v angličtině, případně francouzštině, němčině apod. - česky téměř nic. Tuto mezeru by měl zaplnit seriál, který právě začíná.

Jde to!

Důvod, proč jsem začal psát tento seriál, je zcela jednoduchý - v podstatě si ho vyžádali čtenáři, kteří se při čtení recenzí knih o digitálním videu opakovaně dočítali, že tam Linux nenajdou. Když se tak člověk rozhlédne po dostupných informačních zdrojích, skoro to až může vypadat, že Linux a digitální video (dál budu používat zkratku "DV") prostě nejdou dohromady. To by byl ovšem omyl, a to omyl dost zásadní.

Po důkladnějším pátrání a zkoumání zjistíme nejen to, že s DV v Linuxu pracovat lze, ale že lze dokonce pracovat velice efektivně. Prostředí GNU/Linuxu totiž poskytuje řadu neocenitelných výhod, o kterých ještě bude řeč. Byla by škoda to nevyužít - každý rád pracuje pohodlně, rychle a s kvalitními výsledky.

Výhody a nevýhody Linuxu

Na samém začátku je potřeba si uvědomit, co vlastně zpracování DV znamená z hlediska nároků na operační systém, jeho doplňky a na aplikační programy. Z toho vyplývají i výhody a nevýhody daného OS, resp. jeho konkrétní konfigurace. Takže charakterizujme nejdřív typické nároky DV:

  • maximální rychlost (procesor, sběrnice atd.)
  • co nejvíce operační paměti
  • práce s velkými objemy dat (přenos, ukládání)
  • bezproblémová komunikace s kamerami (příp. dalšími zařízeními)

Ačkoliv by se zdálo, že splnění těchto požadavků je především záležitost hardwaru, operační systém zde má klíčový význam. Na něm záleží, jak efektivě se HW využije. Podívejme se nyní, co nám Linux nabízí - co lze považovat za jeho hlavní výhody:

  • dobré využití výkonu - jak nasvědčují mnohé testy, všeobecné využití výkonu HW je v Linuxu velmi dobré
  • práce s pamětí - mechanismus alokace paměti aplikacemi poskytuje výborné podmínky pro používání paměťově náročných programů (opět prověřeno testy)
  • práce s velkými soubory - všechny standardní souborové systémy v Linuxu (ext2, ext3, ReiserFS) bezproblémově pracují se soubory velkých objemů, a to i tehdy, jsou-li hodně fragmentované
  • plná kontrola na systémem - toto je obrovská výhoda, kterou v některých jiných OS nikdy nemáme. V Linuxu můžeme např. nechat běžet opravdu jen ty procesy, které jsou pro naši práci naprosto nezbytné.

Bohužel, Linux má i své stinné stránky, tak se na ně také podívejme:

  • nedostatek aplikací - zatím je jich pro DV podstatně méně než na platformách firem Microsoft nebo Apple. Ale je tu také několik úchvatných programů, na které přijde brzy řeč (a z nichž některé byly - pro svůj velký úspěch - už portovány na další operační systémy).
  • kompatibilita - některé kamery, střihové, zachytávací apod. karty dosud nemají v Linuxu podporu. Ovladače buď vůbec neexistují (např. proto, že není známa technická specifikace), nebo jsou zatím pouze v nestabilní verzi.
  • plánování procesů - tradiční slabinou Linuxu je plánování procesů v případech, že je třeba vykonávání v reálném čase. Ani s prioritou reálného času není zajištěno, že bude procesu přiděleno časové kvantum tak, jak by potřeboval. Toto už se ale naštěstí podstatně změnilo u jader řady 2.6, u kterých bylo plánování procesů zcela přepracováno. Kvalita tohoto mechanismu je taková, že se už nyní toto jádro stalo základem pro real-time operační systém RedHawk 2.1 (běžně se pro real-time používají dlouhodobě prověřená jádra - zde ale zvítězilo právě zlepšené plánování).

Co potřebujeme k práci

Vidíme tedy, co všechno nám Linux přináší a s čím je naopak nutno počítat jako s problémem. Na základě toho přejděme k přípravě na vlastní práci. Vezmeme to tedy popořádku:

  • "dostatečně výkonný" počítač - vždy se tvrdí: "konečně máme dostatečně výkonné stroje", ale současně také "pro tohle není žádný stroj dost výkonný". A pro video to platí dvojnásob. V oblasti profesionálního videa je stále nutné používat mnohapočítačové clustery (pro složité efekty), nebo alespoň nejvýkonnější několikaprocesorové stroje. Amatéři se bez toho samozřejmě obejdou, ale je třeba počítat s tím, že některé věci budou určitou dobu trvat (např. několik hodin). Dá se řici, že pro běžnou práci s DV lze (bez většího stresu) použít tuto konfiguraci: procesor 800 MHz, paměť 128 MB, disk 40 GB (7200 ot./min). Samozřejmě, s lepším strojem se bude pracovat pohodlněji (ještě k tomu řeknu pár slov později).
  • digitální kamera - buď systému Digital 8, nebo dnes spíše MiniDV (oba systémy jsou z datového hlediska totožné; praktický rozdíl je v nabízené škále kamer a také v jejich rozměrech a hmotnosti). Nepříliš rozšířeným systémem MicroMV (stejně jako kamerami pracujícími s disky DVD) se zabývat nebudeme, i když i ty lze samozřejmě bez problémů používat. Majitelé analogových kamer (systémů Video 8, Hi8, VHS-C apod.) nejsou zcela diskvalifikováni, ale cesta k hotovému produktu pro ně bude těžší a výsledky horší. Jeden z dílů seriálu bude věnován právě těmto analogovým kamerám.
  • rozhraní typu IEEE1394 (známé také jako FireWire, DV nebo iLink) - toto rozhraní je standardem pro přenos digitálního videa mezi kamerou a počítačem. Bývá často na moderních základních deskách, zvláštních kartách (samostatně nebo v kombinaci s USB), příp. na některých grafických kartách. Nemá-li váš počítač toto rozhraní, lze za pár stovek zakoupit příslušnou kartu (bývá také přiložena u některých kamer či jiných zařízení). Chipset karty by měl být takový, který je podporován Linuxem (viz IEEE 1394 for Linux) - to platí i pro základní desky. Některé kamery umožňují také propojení s počítačem přes USB, ale tím se kvůli problémům s kvalitou i kompatibilitou nebudeme zabývat. Některé karty IEEE1394, označené jako "střihové", obsahují kromě prostého rozhraní také hardwarovou podporu zpracování (komprese/dekomprese apod.). Také zde je v Linuxu problém s kompatibilitou, takže z toho většinou nelze moc vytěžit.
  • kabel pro IEEE1394 - zvlášť to připomínám, protože už jsem viděl řadu lidí bezmocně tápat, jak propojit kameru s počítačem (kabel nebyl ani u kamery, ani u počítače vybaveného IEEE1394). Kabel by měl mít na jednom konci 6-pinový konektor (do počítače) a na druhém 4-pinový (do kamery).
  • nainstalovaný GNU/Linux - měla by jít použít kterákoliv moderní distribuce. V celém seriálu budu vycházet z RedHat Linuxu 9, rozdíly jiných distribucí by měly být minimální. Bohužel zatím nemám zkušenosti s prací s DV na jádře řady 2.6, takže nemohu hodnotit vhodnost např. Fedora Core 2 (obsahuje již jádro této řady) - předpokládám vyšší výkon, ale asi menší hardwarovou kompatibilitu (aspoň dočasně).
  • podpora rozhraní IEEE1394 - novější distribuce by ji měly vesměs obsahovat. Pokud ve vaší distribuci podpora není (a nechcete kvůli tomu přecházet na jinou), bude nutné zkompilovat nové jádro nebo aspoň moduly pro podporu rozhraní (jen pro informaci - v jádře 2.4.20-8 z RH Linuxu 9 jsou to moduly ieee1394, ohci1394, raw1394, dv1394 a video1394). Také je třeba si ověřit, že při připojení zařízení (kamery) jsou ovladače k dispozici - tedy jsou buď přímo v jádře, nebo jako moduly, které se automaticky (příp. ručně) načítají. Jak poznat, že to funguje? O tom bude řeč v příštím dílu seriálu.
  • knihovna libavc1394 - poskytuje aplikační rozhraní pro ovládání kamery. Měla by být v co nejnovější verzi. Součástí balíku je také jednoduchý (textový) program pro posílání příkazů do kamery (nahrávání, přehrávání, přetáčení apod.). Je k dispozici na serveru SourceForge.
  • knihovna libraw1394 - zajišťuje přímý přístup k rozhraní IEEE1394 tak, aby aplikace nebyly závislé na verzi jádra Linuxu (podpora v jádrech se zatím bouřlivě vyvíjí, proto dochází k rozsáhlým změnám - díky používání této knihovny není třeba stále přizpůsobovat všechny aplikace - stačí aktualizovat knihovnu). Stahovat lze například odtud (jsou zde k dispozici také další součásti a informace k IEEE1394).
  • knihovna libdv - obsahuje DV kodek a několik jednoduchých programů pro práci s videem. Stahovat můžete opět např. ze serveru SourceForge.
  • aplikační programy - pro začátek uvedu dva: Kino a Cinelerra. Existují samozřejmě ještě další, ale k těm se dostaneme později.

Co se týká uvedených knihoven, ne vždy jsou potřeba všechny, a naopak konkrétní aplikace mohou požadovat ještě nějaké další. Tyto knihovny mohou být součástí balíků aplikací, potom máme o starost míň. Jednoduché programy, které jsou připojeny ke knihovnám, mohou být (a jsou) velmi užitečné - v řadě případů poslouží lépe, než mohutné mnohoúčelové aplikace. Knihovny většinou nenajdeme v obvyklých distribucích; nezískáme-li je s nějakým větším programem, bude nutné je stáhnout samostatně - buď jako binární balíčky, nebo ve formě zdrojových kódů, které se zkompilují.

Pár obecných doporučení

Než se (v příštím dílu seriálu) pustíme do skutečné práce s videem, dovolte, abych zde uvedl několik rad a doporučení, které poslouží především úplným začátečníkům (pokročilí mohou přeskočit, ale třeba tu také najdou něco zajímavého).

  • Nechte běžet jen nezbytně nutné procesy. Toto už zaznělo v souvislosti s "plnou kontrolou", zde to připomínám znovu. Zkrátka, co není nutně potřeba, vypněte (nejlépe přímo v nastavení runlevelu). Procesy jako HTTP server nebo databáze PostgreSQL pravděpodobně potřeba nebudou, tak je zbytečné, aby běžely.
  • Dejte pozor na naplánované úlohy. Démon cron (a jeho obdoby) mívají naplánované různé úlohy, které se obvykle spustí v ten nejnevhodnější okamžik. Před prací s DV raději všechny takové démony odstavte, aby nemohlo dojít k nepříjemnému překvapení.
  • Mějte dostatek paměti. Neváhejte investovat do nákupu fyzické paměti - uvedených 128 MB je opravdu minimum, dnes je nejvhodnějších 512 MB (ale kdo nemusí tolik počítat, ať koupí klidně 1 GB). Je dobré v běžném provozu zcela eliminovat jakékoli odkládání na disk, navíc se dostatkem paměti urychlí přístup na disk.
  • Velký disk je základ. Počítejte s tím, že hodina digitálního videa v plné kvalitě z kamery zabere cca 13 GB na disku. Proto prostoru není nikdy dost. Vážným zájemcům o DV doporučuji koupit samostatný disk o kapacitě aspoň 120 GB, který se bude používat pouze pro práci s videem (resp. jako pracovní datový disk). Nechcete-li ho vyhradit pouze na toto, ať na něm ale nikdy není umístěn swapový oddíl - to byste si přiliš nepomohli.
  • Zvažte nákup DVD vypalovačky. Kamerové kazety jsou poměrně drahé, takže pokud si chcete archivovat surové záznamy, není to nejlepší cesta. Disky DVD nabízí výrazně levnější (a rychleji dostupné) ukládání dat - i když v surové podobě budete potřebovat 3 disky na hodinu záznamu (záznam samozřejmě můžete více zkomprimovat, ale tím se ztratí část kvality). Vypalovačku bude samozřejmě potřebovat také ten, kdo chce svá hotová díla uchovávat nebo dál šířit na DVD.
  • Při práci vždy napájejte kameru z adaptéru. Může to sice znít trochu úsměvně, ale občas člověk zapomene napájecí adaptér připojit a kapacita baterie se vyčerpá právě v okamžiku, kdy je to nejméně potřeba. Moderní kamery sice stav nabití poměrně přesně signalizují na displeji, ale málokdo ho bedlivě (pokud vůbec) sleduje.
  • Mobilní telefon pryč od kamery. Ačkoliv by se mohlo zdát, že "na digitální přístroj to nemůže mít vliv", opak je pravdou. Telefon je tak silný zdroj, že pokud se nachází blízko kamery, může se v jejích obvodech naindukovat dostatečné napětí, aby ovlivnilo její funkci. Vzdálenost 1-2 metry by měla být dostatečně bezpečná. To platí zejména při natáčení, ale i při jakékoliv další práci.
  • Pro export na VHS využijte kameru. Existují v zásadě dvě cesty, jak hotová díla přenést na běžnou VHS kazetu: prostřednictvím kamery a přes TV výstup grafické karty. Pominu-li skutečnost, že řada grafických karet TV výstup nemá, přenos přes kameru v praxi poskytuje vyšší kvalitu. Je samozřejmě trochu zdlouhavější, ale vyplatí se to. Nezbytným předpokladem je, aby kamera měla DV vstup, což nejlevnější modely nemívají - sice to většinou bývá jen firmwarová blokace (z celních důvodů), ale myslím, že je lepší trochu připlatit na kameru s "oficiálním" vstupem, než ji (nechávat) odblokovávat a riskovat ztrátu záruky.

Doufám, že moje "kázání" nikoho neodradilo, a že naopak poskytlo aspoň inspiraci pro další kroky. Vždy je potřeba si uvědomit, že i když moderní počítače poskytují značný výkon, je velmi snadné se o něj připravit - a pro tak náročné úlohy, mezi něž zpracování videa bezesporu patří, budeme rádi téměř za každý bajt paměti či disku navíc (v situacích, kdy se prostoru nebude dostávat). Totéž platí samozřejmě pro procesor a další zdroje.

Tolik úvodní teorie...

...a příště už přejdeme k něčemu praktičtějšímu. Podíváme se, jak připravit systém pro práci s videem, jak otestovat komunikaci s kamerou (a odstranit případné problémy) a jak kameru ovládat. A jak už to v systému GNU/Linux bývá, bude to všechno velmi snadné...

Další části seriálu:

Autor: Lukáš Jelínek, 03. 06. 2004, 00:00
Sekce Multimedia, Komentářů: 7
Průměrné hodnocení: 0,17

o Poslat e-mailem
o Tisk článku
o Uložit do profilu


 Přispějte nám




Líbil se Vám tento článek? Můžete ho ocenit zavoláním na tel. číslo 906 460 134.
Cena hovoru za 1 minutu je 46 Kč.





 Hodnocení článku




Článek hodnotím jako:  [1] výborný   [2] dobrý   [3] průměr   [4] špatný   [5] hrůza  





 Komentáře




--

xCiahbdtLb, 21. 12. 2011 15:06
wSohdiRFghSPvOtB












--

hz, 21. 07. 2004 11:11
Odblokovani












--

lochy, 05. 06. 2004 13:15
FedoraC2












--

sara, 03. 06. 2004 16:27
RE: OPAKOVANI












--

los Carlos, 03. 06. 2004 14:29
RE: OPAKOVANI












--

sara, 03. 06. 2004 13:04
Re: opakovani












--

xfiles, 03. 06. 2004 11:50
opakovani ?















PŘIDAT KOMENTÁŘ ZOBRAZ VŠE >>










2002 © Impossible, s.r.o.   >> Kontaktujte redakci >> Právní upozornění >> Reklama