LINUXZONE






 >> Hlavní stránka

(1751/28.09.2010)


 >> Administrace

(161/05.08.2010)


 >> Literatura

(312/14.09.2010)


 >> Bezpečnost

(347/17.09.2010)


 >> Programování

(307/19.04.2010)


 >> Distribuce

(98/16.09.2010)


 >> Síťování

(86/03.06.2010)


 >> Lokalizace

(10/15.09.2004)


 >> Aplikace

(176/12.08.2010)


 >> Multimedia

(32/31.03.2006)


 >> Hardware

(45/02.03.2007)


 >> Začínáme

(229/09.09.2010)


 >> Aktuálně

(564/20.09.2010)


 >> RELAX

(213/28.09.2010)


 >> Jinde vyšlo

přehled ostatních serverů




 Coolhousing




Coolhousing - Vas poskytovatel dedikovanych serveru




 Přihlášení




Login:
Heslo:
 uložit v prohlížeči


Nejste-li ješte zaregistrováni, můžete tak učinit zde.





 Vyhledávání




Hledaný výraz:
v klíčových slovech
v titulku
v anotaci
v textu








 Reklama









 Servis




*   Vaše náměty a připomínky
Máte k Linuxzone.cz nějaké připomínky nebo náměty? Našli jste na stránkách chybu? Dejte nám o tom vědět pomocí formuláře nebo v diskuzi.
Komentářů: 60
*   Podpořte Linuxzone.cz
Chcete podpořit náš server umístěním odkazu nebo zveřejněním backendu? Zde najdete vše potřebné.
*   Pište pro Linuxzone.cz
Máte zájem podílet se na obsahu Linuxzone.cz ať už jako redaktoři nebo i jinak? Dejte nám o sobě vědět!





 Aktuálně z bezpečnosti




-- 
6.12.2005, 19:01
Na serveru informit.com vyšla ukázková kapitola týkající se práce s řetězci z knihy Secure Coding in C and C++. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:34
Bugtraq: Format String Vulnerabilities in Perl Programs. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:32
Linux Advisory Watch December 2nd 2005. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:28
Rozhovor na téma klasické zálohování versus CDP. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:24
Linux Advisory Watch October 21st 2005. (lz)

další >>





 Aktuálně o software




-- 
6.12.2005, 19:07
Potřebujete-li pod linuxem rozchodit bezdrát založený na čipsetech Broadcom 43xx, konečně existuje linuxový ovladač. (lz)

-- 
6.12.2005, 19:04
Byla uvolněna verze Xen 3.0.0 virtualizační technologie XEN. (lz)

-- 
6.12.2005, 18:59
Byla uvolněna verze X11R6.9/X11R7 RC 3 grafickérho rozhraní X Window System. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:45
Co je nového okolo projektu Amanda (open source zálohovací software)? Více na osnews.com. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:40
Jak to akuálně v linuxu vypadá s podporou SATA.. (lz)

další >>





 Aktuálně z IT




-- 
3.12.2005, 12:51
Novellu se daří prodej linuxových produktů, oproti loňskému roku se Novell dočkal výrazného nárůstu. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:48
Třetí verzi licence GPL by měla být publikována během jara 2007. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:20
V Peru nyní mají zákon, který umožňuje nasazení open source software ve vládní správě. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:14
Proč se Microsoft bojí Google? (lz)

-- 
27.9.2005, 22:01
Peru má zákon podporující free software. (lz)

další >>





 Nejčtenější články









 Nejlepší články









 Anketa




Používáte nějaké rozšíření bezpečnostního modelu linuxového jádra?

Openwall (17%)

LIDS (11%)

Pax/Grsecurity (3%)

SELinux (6%)

RSBAC (1%)

jiné (1%)

používám standardní jádro (62%)







Linuxzone.cz - server o Linuxu pro programátory, administrátory a fanoušky.
Provozuje společnost Impossible.
ISSN: 1213-8738





Fedora Project [2]

Ve druhé části článku věnovaného projektu Fedora se pokusíme podívat podrobněji na součásti projektu a již dosažené výsledky.

Organizace Fedora Projectu

Celý Fedora Project má celkem dobře promyšlenou strukturu i pravidla. Podle příspěvků do konferencí o Fedoře má na jeho podobě velký podíl Waren Togami, o kterém jsem se již zmiňoval.

Hostované projekty

V sekci projektů nalezneme soupis menších projektů, které jsou součástí samotného Fedora Projectu. V podstatě sem byl přesunut vývoj všech aplikací, které byly již dříve otevřeně vyvíjeny uvnitř firmy RH pod GPL licencí. Asi nejznámější je Anaconda (instalační program) a konfigurační nástroje (Configuration Tools) pro bývalý RHL (a nyní i pro Fedoru). Všechny aplikace jsou programovány pomocí skriptovacího jazyka Python (v současnosti verze 2.2). Jeho výhodou je snadný vývoj, rozšiřitelnost i hledání a reportování chyb (Anaconda byla dříve napsána v jazyce C, což je zde kladivo na komára). Grafická nadstavba je realizována pomocí PyGtk, textové rozhraní pak pomocí knihovny Newt.

Dalším projektem je Artwork, který obsahuje ikony, pozadí a témata pro GUI (grafické rozhraní). Samostatně pak existuje projekt Desktop, který sice není vlastní prací vývojového teamu uvnitř RH (z velké části jen přejímá práci provedenou na X Window System, Gnome, KDE, Mozilla, Evolution a OpenOffice). Nicméně právě v těchto velkých aplikacích se často nacházejí specifické úpravy pro Fedoru (resp. bývalý RHL). Proto je Desktop samostaným (i když jaksi neplnokrevným) projektem.

Zvlášť najdeme projekt pro dokumentaci (Docs), který známe již z RHL (obsahoval pěkné a podrobné příručky včetně jejich SGML, HTML i PDF verzí). Překlady (Translations) obhospodařují národní verze hlášení pro všechny programy v ostatních projektech i dokumentace.

Poměrně důležitým projektem je QA (Quality Assurance), který zajišťuje "výstupní kontrolu" a testování. Zjednodušeně se dá říci, že úroveň QA je tím, co drží kredit Red Hat Linuxu a mělo by tuto devizu přenést i na Fedoru. Testování se zaměřuje na jednotlivé balíčky, funkčnost instalátoru, výsledné distribuce (jestli jsou v pořádku všechny vazby mezi programy atp), jádra, aplikací a speciálních nástrojů.

QA u RH zastupuje poměrně významnou pozici. Například u jádra již mnohokrát nepustilo do výsledné distribuce mnoho věcí, které v jiných distribucích nalezneme jako samozřejmost. Jako zástupce můžeme uvést třeba ACL (obsahovaly deadlock) nebo svého času ReiserFS (zdokumentované nedostatky v interakci s jinými programy, problematické fsck, binární nekompatibilita verzí bez konverzních nástrojů atp). Naopak QA propustilo věci jako NPTL (překvapivý backport z jádra 2.6), GCC 2.96 (nefinální GCC 3.0, ovšem schopné přeložit dobře distribuci na mnoha platformách) nebo pravidelně nové verze Glibc.

Kromě těchto zajímavých momentů, kdy kvalita byla zřetelně rozhodující, však nalezneme u QA dost zásadní nedostatky. Jedná se zejména o konfigurační nástroje, které mají dlouhodobě spíše katastrofální kvalitu (například nástroj na instalaci balíčků je v posledních 3 verzích včetně nové FC1 v podstatě nefunkční). Z toho je vidět, kam se soustředí úsilí vývojového teamu uvnitř RH. Uživatelé desktopu pak ovšem na tyto tristní přehmaty oprávněně nadávají...

Ostatní termíny

Marně si lámu hlavu, jak tuto kapitolu nazvat. V minulých odstavcích byly popsány menší projekty, které uvnitř Fedora Projectu najdeme. Nicméně na WWW stránkách (zatím jen v sekci Participate - Terminology) naleznete zásadnější subprojekty Fedory, než je jen vývoj interních nástrojů pro distribuci. Ovšem jsou zatím označeny jen jako definovaná terminologie. Na jejich rozpracování a spuštění si budeme muset ještě asi nějaký ten den nebo i pátek počkat.

Asi nejdůležitějším pojmem je Fedora Core (FC), který zároveň poskytuje jméno pro distribuci, kterou firma RH nabízí jako alternativu k RHEL. První oficiální verze distribuce Fedora Core 1 (FC1) byla uveřejněna na začátku listopadu (viz zde). Již na první pohled je patrné, že jde pokrevní sestru bývalého RHL.

Jistým (řekl bych že zásadním) problémem je minimální délka oficiální podpory distribuce Fedora Core. Mezi čtenáři je jistě mnoho lidí, kteří těžili z toho, že aktualizace byly dlouhou dobu poskytovány zadarmo a navíc garantovány významnou firmou. Kdo chce mít nyní záruky firmy Red Hat, Inc., musí si koupit Enterprise verzi, jejíž cena se pohybuje mezi 180 až 2500 dolary ročně (RHEL WS Basic až RHEL AS Premium pro platformu x86, odkazy viz výše). Takže kdo nechce spoléhat na komunitní vývoj, musí platit nebo přejít k jiné distribuci. Komu stačí záruka komunitního vývoje (dělaného v základu v podstatě profesionály), pro toho se mnoho nezmění.

Projekt Fedora Legacy pro údržbu starších verzí (přes hranici zaručených 6-9 měsíců) slouží právě pro řešení problému s krátkou oficiální podporou. Sám o sobě by mohl být poměrně snadno úspěšný. I dnes najdeme na Internetu místa, kde lidé zveřejňují balíčky s opravami pro RHL 6.2. Navíc například RHEL 3 (vyšel před pár týdny) vychází z RHL 9 a opravy pro RHEL 3 budou ve zdrojových kódech poskytovány veřejně firmou RH po dobu 5 let. Takže třeba právě zde bude stačit jen sledovat pohyb, přeložit hotové zdrojové balíčky a podělit se o výsledek práce s ostatními (tento projekt nebude firma RH sponzorovat a bude plně záležet na komunitě, jestli bude úspěšný).

Balíčky, které se z různých důvodů nevejdou do Fedora Core, budou dostupné v projektu Fedora Extra. Některé z nich možná časem probublají do Core nebo dokonce do RHEL. To bude záviset jednak na kvalitě produktu a také na tom, jak se o daný balíček bude kdo starat (nekvalitní údržba bude mít za následek buď vyřazení nebo předání jinému členovi komunity). Fedora Extra se bude skládat z více specificky zaměřených subprojektů, viz slovníček pojmů. Fedora Extra bude moci využívat zázemí firmy RH k sestavování, vývoji i jiným relevantním činnostem. Najdete zde tedy různé doplňky.

Posledním hlavním subprojektem je Fedora Alternatives, který má obsahovat náhrady za balíčky z Fedora Core. Například jiné poštovní agenty (MTA). Na tento subprojekt se budou vztahovat stejná pravidla jako na výše zmíněné (včetně dozoru a výpomoci v zázemí).

Vše ostatní, co se nevejde do zmíněných subprojektů, bude v repozitářích třetích stran (Third Party). Za tyto repozitáře nebude nikdo z projektu ručit ani přebírat zodpovědnost a tak zde kromě non-opensource programů zřejmě najdeme i balíčky s problematickými licencemi (např. s podporou pro přehrávání formátu MP3).

Pro hlášení chyb zůstala v činnosti známá Bugzilla. Zajímavé je, že opravám (errata, bugfix) se ve Fedora Projectu bude říkat aktualizace (update), protože to více odpovídá tomu, co projekt bude dělat (nemá oficiální support, v podstatě se jedná o nepřetržitý vývoj). Kromě toho se betaverzím bude říkat testovací vydání (test release), aby byly odlišeny od betaverzí RHEL.

Budoucnost?

Celkově se dá velmi těžko odhadnout (natož zaručit), jak se bude Fedora Project dále vyvíjet. Nicméně i když firma Red Hat, Inc. vehementně prohlašuje, že pro Fedoru neposkytuje žádnou podporu (původně se uvažovalo o tom, že bude k dispozici placená podpora přes Red Hat Network, ale nakonec z toho sešlo), přes to ji jde v tomto ohledu o jméno. Osobně si myslím, že jen kvůli demonstraci kvality opensource řešení (jímž Fedora i RHEL bezesporu je), se bude firma Red Hat, Inc. snažit prokázat, že ze změny v organizaci vývoje bude profitovat nejen ona, ale i komunita vývojářů nadšenců i uživatelů.

Z hlediska komunitního vývoje je nejzajímavějším počinem přechod z nástroje up2date (zejména jeho proprietální serverové části) na yum (Yellow dog Updater, Modified, viz stránka projektu). Yum umožňuje provádět aktualizace a instalovat balíčky z mnoha nezávislých repozitářů (tj. indexovaných archivů na FTP nebo HTTP serverech či přímo v nějakém adresáři na disku), které si můžeme vytvářet i sami.

Velmi nezvyklé je, že na stránkách projektu Fedora naleznete údaje o datumech, kdy je plánováno zveřejnění další verze (to firma RH u RHL ani RHEL nikdy nedělala). Následující verze FC nicméně pevné datum nemá, protože bude vydána nejpozději za 6 měsíců, ale možná i dříve (v podstatě ihned, jak bude k dispozici stabilní a použitelné jádro Linuxu verze 2.6). Pokud však do půl roku jádro 2.6 nedosáhne požadovaných kvalit, vyjde příští verze se současným jádrem verze 2.4.

Prvním pozitivním krokem, který nebyl dopředu oznámen již při vzniku projektu, bylo otevření vývoje Fedora Core jak pro platformu AMD64, tak pro ostatní platformy, pro které existuje RHEL. Tento zdánlivě nevýznamný krok bude mít velký přínos pro všechny ostatní distribuce (jak komerční, tak nekomerční), protože jsou dány k dispozici nejen funkční a prověřené zdrojové kódy pro ostatní platformy (tj. zdrojové kódy RHEL, viz zde), ale i jejich hotová binární podoba (viz zde).

Pro nezasvěcené: I přes to, že samotné jádro podporuje už od Linuse jiné platformy, je potřeba poměrně dost záplat na to, aby opravdu spolehlivě na těchto platformách vše fungovalo a poskytovalo běžné vymoženosti. Například i pro AMD64 chybí jádru z FC1 poměrně dost netriviálních záplat, které je potřeba z jádra v RHEL přeportovat z verze 2.4.21 na verzi 2.4.22 nebo je přebrat z novějších verzí upstreamu. Podrobnosti viz archiv listu fedora-devel zde a zde. Podobně mohou být potíže i se staršími nebo HW závislými aplikacemi.

Závěr

Fedora je podle svých vlastních cílů systém pro nadšence, milovníky nových technologií a vývojáře, kteří se nebojí spolupracovat (proto nemá být potřeba žádná podpora pro staré verze). Bude vydávána 2-3 krát ročně. Na první verzi je jasně vidět, že jsme potkali Red Hat Linux, který se už tak nejmenuje. Vše zůstalo při starém (až na to, že v distribuci jsou nové verze většiny programů). Loga RH byla nahrazena obrázky s nápisy Fedora. Jinak je to pořád to samé, co jsme vždy of firmy Red Hat vídávali. Protože se v podstatě nezměnil team lidí, kteří distribuci tvoří a nezměnil se ani způsob ladění a odstraňování chyb, neočekával bych propad kvality nebo drastickou změnu zavedených zvyků.

Bohužel se nyní nacházíme v nejistém období, kdy nevíme, jak to všechno bude fungovat. Firma Red Hat, Inc. se brání zuby nehty dát jakékoliv záruky a nám nezbývá, než čekat nebo přejít ke konkurenci, protože nám projekt vzal zejména pohodu neplatících, kteří dostávali firemní záruky kvality a podpory zdarma.

Na druhou stranu může projekt přinést sjednocení komunity kolem (bývalého) Red Hat Linuxu a může vytvořit víc, než jsme od firmy mohli dříve dostat.

Jednoduše se tedy dá shrnout, že nastal konec podpory zdarma pro produkt, který byl zaštítěn velkou firmou. To jistě není příjemné. Na druhou stranu je již dnes vidět, že komunitní vývoj, od kterého se firma RH vehementně distancuje, zřejmě poskytne plnohodnotnou náhradu za RHL, i když s místy posunutými jistotami.

Celkově je zřejmé, že dosavadní uživatelé RHL jistě pociťují strach z blízké budoucnosti. Jistou útěchou může být, že mohou do konce dubna 2004 přežít s verzí RHL 9 a rozhodnout se později. Prostor pro akceptování představy firmy RH o přechodu na RHEL je velmi zúžen vysokými náklady (zejména při větším počtu serverů kombinovaného s naší kupní silou). Od přechodu k nástupnickému projektu Fedora může zase odradit její plánovaný překotný vývoj (2-3 verze ročně) a krátká zaručená podpora. Pro mnoho uživatelů pak bude fatální třeba i jen praktická ztráta značky Red Hat na obalu distribuce nebo lehce samozřejmá podpora výrobců HW přímo pro bývalý RHL.

Z toho všeho je zřejmé, že se bude muset každý rozhodnout sám a že poměrně vysoké procento uživatelů dosavadního RHL bude migrovat jinam.

Pokračování...

V příštím pokračování se pustíme do recenze nové distribuce Fedora Core 1, která je zatím jediným hmatatelným výstupem Fedora Projectu. Abychom podali kvalitní pohled, vyjde pokračování až příští týden.

Další části seriálu:

Autor: Milan Keršláger, 19. 11. 2003, 00:00
Sekce Distribuce, Komentářů: 22
Průměrné hodnocení: 0,19

o Poslat e-mailem
o Tisk článku
o Uložit do profilu


 Přispějte nám




Líbil se Vám tento článek? Můžete ho ocenit zavoláním na tel. číslo 906 460 134.
Cena hovoru za 1 minutu je 46 Kč.





 Hodnocení článku




Článek hodnotím jako:  [1] výborný   [2] dobrý   [3] průměr   [4] špatný   [5] hrůza  





 Komentáře




--

Yeti, 22. 11. 2003 02:45
re: apt-get a závislosti












--

espinosa, 21. 11. 2003 16:41
re: apt-get vs. yum












--

Milan Keršláger, 21. 11. 2003 13:11
Re: závislosti












--

Yeti, 21. 11. 2003 10:26
Re: závislosti












--

Milan Keršláger, 21. 11. 2003 10:22
Re: Závislosti












--

Yeti, 21. 11. 2003 09:50
Plná funkčnost?












--

Milan Keršláger, 21. 11. 2003 09:34
Re: závislosti












--

Yeti, 21. 11. 2003 08:50
xfig vs. aspell -- dodatek












--

Yeti, 21. 11. 2003 08:48
Závislosti












--

Milan Keršláger, 21. 11. 2003 00:17
Re: zavislosti












--

Milan Keršláger, 20. 11. 2003 23:58
Re: Kernel 2.6...












--

Pantagriel, 20. 11. 2003 21:57
Kernel 2.6...












--

., 20. 11. 2003 21:54
RE: Gradicky login












--

Yeti, 20. 11. 2003 21:00
re: apt-get vs. yum












--

Milan Keršláger, 19. 11. 2003 12:27
Re: podpora apt-get












--

Milan Keršláger, 19. 11. 2003 12:14
Re: podpora apt-get












--

Espinosa, 19. 11. 2003 12:13
RE: podpora apt-get












--

Espinosa, 19. 11. 2003 11:50
podpora apt-get












--

Milan Keršláger, 19. 11. 2003 10:37
Re: ACL a Fedora Core 1












--

Petr Kristof, 19. 11. 2003 10:29
ACL












--

Pepa, 19. 11. 2003 09:35
RH80












--

spigot, 19. 11. 2003 07:51
Gradicky login















PŘIDAT KOMENTÁŘ ZOBRAZ VŠE >>










2002 © Impossible, s.r.o.   >> Kontaktujte redakci >> Právní upozornění >> Reklama