LINUXZONE






 >> Hlavní stránka

(1751/28.09.2010)


 >> Administrace

(161/05.08.2010)


 >> Literatura

(312/14.09.2010)


 >> Bezpečnost

(347/17.09.2010)


 >> Programování

(307/19.04.2010)


 >> Distribuce

(98/16.09.2010)


 >> Síťování

(86/03.06.2010)


 >> Lokalizace

(10/15.09.2004)


 >> Aplikace

(176/12.08.2010)


 >> Multimedia

(32/31.03.2006)


 >> Hardware

(45/02.03.2007)


 >> Začínáme

(229/09.09.2010)


 >> Aktuálně

(564/20.09.2010)


 >> RELAX

(213/28.09.2010)


 >> Jinde vyšlo

přehled ostatních serverů




 Coolhousing




Coolhousing - Vas poskytovatel dedikovanych serveru




 Přihlášení




Login:
Heslo:
 uložit v prohlížeči


Nejste-li ješte zaregistrováni, můžete tak učinit zde.





 Vyhledávání




Hledaný výraz:
v klíčových slovech
v titulku
v anotaci
v textu








 Reklama









 Servis




*   Vaše náměty a připomínky
Máte k Linuxzone.cz nějaké připomínky nebo náměty? Našli jste na stránkách chybu? Dejte nám o tom vědět pomocí formuláře nebo v diskuzi.
Komentářů: 60
*   Podpořte Linuxzone.cz
Chcete podpořit náš server umístěním odkazu nebo zveřejněním backendu? Zde najdete vše potřebné.
*   Pište pro Linuxzone.cz
Máte zájem podílet se na obsahu Linuxzone.cz ať už jako redaktoři nebo i jinak? Dejte nám o sobě vědět!





 Aktuálně z bezpečnosti




-- 
6.12.2005, 19:01
Na serveru informit.com vyšla ukázková kapitola týkající se práce s řetězci z knihy Secure Coding in C and C++. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:34
Bugtraq: Format String Vulnerabilities in Perl Programs. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:32
Linux Advisory Watch December 2nd 2005. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:28
Rozhovor na téma klasické zálohování versus CDP. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:24
Linux Advisory Watch October 21st 2005. (lz)

další >>





 Aktuálně o software




-- 
6.12.2005, 19:07
Potřebujete-li pod linuxem rozchodit bezdrát založený na čipsetech Broadcom 43xx, konečně existuje linuxový ovladač. (lz)

-- 
6.12.2005, 19:04
Byla uvolněna verze Xen 3.0.0 virtualizační technologie XEN. (lz)

-- 
6.12.2005, 18:59
Byla uvolněna verze X11R6.9/X11R7 RC 3 grafickérho rozhraní X Window System. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:45
Co je nového okolo projektu Amanda (open source zálohovací software)? Více na osnews.com. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:40
Jak to akuálně v linuxu vypadá s podporou SATA.. (lz)

další >>





 Aktuálně z IT




-- 
3.12.2005, 12:51
Novellu se daří prodej linuxových produktů, oproti loňskému roku se Novell dočkal výrazného nárůstu. (lz)

-- 
3.12.2005, 12:48
Třetí verzi licence GPL by měla být publikována během jara 2007. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:20
V Peru nyní mají zákon, který umožňuje nasazení open source software ve vládní správě. (lz)

-- 
23.10.2005, 13:14
Proč se Microsoft bojí Google? (lz)

-- 
27.9.2005, 22:01
Peru má zákon podporující free software. (lz)

další >>





 Nejčtenější články









 Nejlepší články









 Anketa




Používáte nějaké rozšíření bezpečnostního modelu linuxového jádra?

Openwall (17%)

LIDS (11%)

Pax/Grsecurity (3%)

SELinux (6%)

RSBAC (1%)

jiné (1%)

používám standardní jádro (62%)







Linuxzone.cz - server o Linuxu pro programátory, administrátory a fanoušky.
Provozuje společnost Impossible.
ISSN: 1213-8738





Proč by software neměl mít majitele (2/2)

Ve druhé části článku věnovaného vlastnictví software se spolu s Richardem Stallmanem podíváme zejména na ekonomické a právní důvody odmítnutí copyrightu.

Přirozená práva

Autoři si často nárokují speciální spojení s programy, které napsali, a prohlašují pak, že jako výsledek tohoto spojení jsou jejich touhy a zájmy ohledně programu důležitější než zájmy ostatních - nebo dokonce zájmy celého zbytku světa. (Většinou společnosti, ne autoři, vlastní copyrighty na software, ale tento rozdíl můžeme zanedbat.)

Pokud lidé vůbec cítí nějaké sympatie k myšlence přirozených práv, pak pouze ze dvou důvodů.

Prvním důvodem je přehnaná analogie s materiálními objekty. Pokud si uvařím špagety, pak mi bude vadit, pokud mi je někdo jiný vezme a zabrání mi tak v jejich snězení. V tomto případě máme já i ta druhá osoba stejný zájem na předmětu sporu, výslednice sil je nulová. Minimální rozdíl mezi námi stačí k rozhodnutí o etické rovnováze.

Pokud ale používáte nebo upravíte program, který někdo napsal, pak se vás to dotýká přímo, zatímco autora pouze nepřímo. Když dáte kopii příteli, ovlivní to vás a vašeho přítele daleko více než to ovlivní autora. Neměl by mít právo říkat, abyste tyto věci nedělali. Nikdo by neměl.

Druhý důvod je, že lidé jsou přesvědčováni, že přirozená práva autorů jsou přijímanou a nezpochybnitelnou tradicí naší společnosti.

Historie ale ukazuje, že spíše opak je pravdou. Myšlenka přirozených práv autorů byla posuzována a rozhodně zamítnuta v Americké ustavě. To je důvod, proč ústava pouze povoluje systém copyrightu, ale nevyžaduje ho; to je důvod proč říká, že copyright musí být dočasný. Za účel copyrightu také považuje podporu vývoje - nikoli odměnu autorů. Copyright částečně odměňuje autory, a více pak vydavatele, je to však pouze míněno jako způsob, jak ovlivnit jejich chování.

Opravdu zavedená tradice naší společnosti je, že copyright zasahuje do přirozených práv veřejnosti - a že to je obhajitelné pouze v zájmu veřejnosti.

Ekonomie

Poslední argument, který se používá pro ospravedlnění vlastnictví software je ten, že vede k větší produkci software.

Na rozdíl od ostatních argumentů má tenhle alespoň legitimní přístup k věci. Je založen na platném cíli - uspokojení uživatelů software. A je empiricky jasné, že lidé vytvoří více něčeho, pokud je jim za to dobře zaplaceno.

Ekonomický argument má ale chybu: je založen na předpokladu, že rozdíl je jen otázkou množství peněz, které musíme zaplatit. Předpokládá, že produkce software je to co chceme, bez ohledu na to zda vzniklý software má, či nemá vlastníka.

Lidé tento předpoklad často přijímají, protože souhlasí s naší zkušeností s fyzickými objekty. Vezměme například sendvič. Řekněme, že byste mohl snadno získat stejný sendvič buď za peníze, nebo zadarmo. Pokud ano, pak jediný rozdíl je cena, kterou zaplatíte. Ať už ho musíte zaplatit nebo ne, má sendvič stejnou chuť, stejnou nutriční hodnotu a v obou případech ho můžete sníst pouze jednou. Jestli jste získali sendvič od vlastníka, nebo ne, nemůže ovlivnit nic, jenom množství peněz, které potom máte.

To platí pro jakýkoli materiální objekt - to zda má či nemá vlastníka neovlivňuje přímo co to je, nebo co s tím můžete dělat pokud to získáte.

Ale pokud má program vlastníka, pak to velmi silně ovlivňuje, co to je a co můžete dělat s kopií, pokud si jí koupíte. Rozdíl není jen otázkou peněz. Systém vlastnictví software podněcuje vlastníky software k produkci něčeho - ne však k produkci toho, co společnost skutečně potřebuje. A to způsobuje nehmotné etické znečištění, které postihuje nás všechny.

Co společnost potřebuje? Potřebuje informace, které jsou skutečně přístupné veřejnosti - např. programy, které mohou lidé číst, opravovat, přizpůsobovat a zlepšovat, nejen používat. Ale softwaroví vlastníci většinou dodávají černé skříňky, které nemůžeme studovat nebo upravovat.

Společnost potřebuje také svobodu. Pokud má software vlastníka, uživatelé ztrácejí svobodu kontrolovat část svého vlastního života.

To je důvod proč říkáme, že svobodný software je otázkou svobody, ne ceny.

Ekonomický argument pro vlastnictví je klamný, ale ekonomická otázka je reálná. Někteří lidé píší užitečný software pro potěšení z jeho psaní, nebo pro obdiv a lásku; pokud ale chceme více software než produkují tito lidé, musíme zvednout výdaje.

Free Software Foundation (Nadace pro svobodný software), charitativní organizace pro vývoj software, vydělává na prodeji CD-ROM a manuálů (které mohou uživatelé volně kopírovat a upravovat), a také z příspěvků. Nyní má personál složený z pěti programátorů a tří lidí, kteří vyřizují poštovní objednávky.

Někteří autoři svobodného software vydělávají prodejem podpory svých produktů. Cygnus Support, se svými přibližně 50 zaměstnanci, odhaduje, že přibližně 15 procent aktivit jeho pracovníků je vývoj svobodného software - slušný podíl pro softwarovou firmu.

Společnosti včetně Intelu, Motoroly, Texas Instruments a Analog Devices se spojily, aby podpořily vývoj svobodného GNU překladače jazyka C. GNU překladač pro jazyk Ada je pro změnu podporován US Air Force, která věří, že je to nejlevnější cesta jak získat vysoce kvalitní překladač.

Jako počítačový uživatel, můžete zjistit, že používáte nesvobodný program. Pokud vás přátelé požádají o jeho kopii, bude špatné je odmítnout. Spolupráce je důležitější než copyright. Ale undergroundová tajná spolupráce netvoří dobrou společnost. Člověk by se měl snažit žít poctivý život s neskrývanou hrdostí, a to znamená říci "Ne" uzavřenému software.

Tento článek vznikl za přímé spolupráce s Richardem Stallmanem.

Autor: Martin Kysela, 19. 08. 2010, 07:00
Sekce RELAX, Komentářů: 0
Průměrné hodnocení: 1,12

o Poslat e-mailem
o Tisk článku
o Uložit do profilu


 Přispějte nám




Líbil se Vám tento článek? Můžete ho ocenit zavoláním na tel. číslo 906 460 134.
Cena hovoru za 1 minutu je 46 Kč.





 Hodnocení článku




Článek hodnotím jako:  [1] výborný   [2] dobrý   [3] průměr   [4] špatný   [5] hrůza  





 Komentáře







PŘIDAT KOMENTÁŘ SKRÝT VŠE >>










2002 © Impossible, s.r.o.   >> Kontaktujte redakci >> Právní upozornění >> Reklama