Linuxové informační zdroje, část 4 - LDP
K dalším elektronickým zdrojům, které si představíme, patří příručky a HOWTO
z projektu LDP, na svém disku také najdete adresář /usr/share/doc
s informacemi o programových balíčcích nebo odpověďmi na často kladené
dotazy. Z některých programů pak lze malá, instantní nápověda vytáhnout přímo.
LDP
Linux Documentation Project
je průběžně vyvíjený projekt volně dostupné, vysoce kvalitní dokumentace pro
GNU/Linux. Hlavními součástmi jsou HOWTO a specializované příručky, cílem je
však spolupráce s ostatními dokumentačními systémy, zejména maximální možná
integrace s manuálovými a info stránkami.
Dokumentace je volně přístupná na Internetu (downloadovatelná), což usnadňuje
časté aktualizace reflektující změny v linuxovém světě,
může být součástí kompaktních disků různých distribucí,
zároveň se však pracuje na tištěné podobě - jeden z českých produktů, knihu
Linux
- dokumentační projekt jsme již
zmiňovali.
LDP tvoří tým dobrovolníků, ale kvalita výsledných produktů rozhodně není
podřadná.
Internetové stránky The Linux Documentation Projectu se 16. dubna
přestěhovaly na novou adresu. Stará
adresa www.linuxdoc.org má být platná ještě 5 let;
linuxdoc už je dnes jen jakási značka, ale není důvod na ní lpět.
LDP používá pro tvorbu dokumentace jako většina open source projektů
DocBook, což je na XML založený systém pro strukturovaný zápis dokumentů
různých typů (knihy, články, manuálové stránky apod.). Dokument psaný
v docbooku lze pak snadno zkonvertovat do dalších formátů jako HTML,
PostScript, PDF, RTF. Hlavní nevýhodou formátu je to, že se špatně čte i
píše, hlavně proto, že v Linuxu dosud nejsou vhodné nástroje pro práci
se zdrojovými XML soubory (nástrojů pro následné zpracování XML je
dostatek). Docbook nahradil starší formát Linuxdoc, ve kterém byly příručky
psány dříve. Výjimečně se setkáte s celou příručkou psanou pro texinfo
(a na výsledku je to znát).
Drobný problém je, s jakou licencí dokumenty vystavovat, aniž by
museli být původní autoři diskriminováni třeba při prodeji knižní podoby
dokumentace. GPL není v tomto případě ideální, používají se především
FDL
nebo
OPL.
Některé z nich jsou vhodnější pro krátké dokumenty typu manuálové stránky,
jiné pro rozsáhlejší příručky, když povolují pouze elektronické šíření a práva
k vydání tiskem ponechávají autorům.
Hlavní problém je ve skutečnosti vůbec dostatek autorů; a jak říkají sami
iniciátoři LDP: k Linuxu může přispět každý - kdo neumí programovat, může
aspoň psát návody.
Další samostatný problém vnímaný v neanglofonních státech
jsou překlady, ale tam to bude problém vždycky, protože proti sobě stojí
úplnost a aktuálnost, nemluvě o dostatku lidí schopných dobrý překlad
vytvořit - kniha Linux dokumentační projekt v češtině je zatím jediným
pozitivním příkladem.
Pokud chcete sami začít s tvorbou dokumentace, máte k dispozici - však už
určitě tušíte, HOWTO-HOWTO.
Příručky
Příručky jsou rozsáhlé dokumenty pojaté poměrně široce a snaží se
jít v tématu do maximální únosné hloubky.
Jsou k dispozici ve všech možných formátech, po jednotlivých kapitolách nebo
vcelku, dají se číst na Internetu a občas je dostanete i v knihkupectvích.
Některé z nich se už nevyvíjí nebo mají následníka jiného jména.
Mezi nejznámější patří:
Linux From Scratch (autor G. Beekmans), zkratka LFS
Vytvoření vlastního Linuxového systému krok za krokem - jádro, knihovny,
programy, vždy stejný postup konfigurace - překlad - instalace.
Pochází od autora nespokojeného se všemi linuxovými distribucemi.
Pouze pro náročné a velmi zvídavé. Kniha má
vlastní www stránku,
na které se velmi často aktualizuje obsah knihy.
Advanced Bash-Scripting Guide (M. Cooper), zkratka ABS
Hloubkový průzkum toho, co všechno se dá naprogramovat ve skriptech pro
bash. Co je vůbec nutné pro spuštění skriptu, jak používat roury, jaké lze
použít příkazy pro zpracování textu, speciální část pro pokročilé,
jaké další triky se dají provádět.
V některých případech může čtenáře přivést k nesprávným návykům (zejména
oblíbený nadbytečný cat).
The Linux Cookbook: Tips and Techniques for Everyday
Use
(M. Stutz)
Kniha je koncipována - i formálně - opravdu jako kuchařka, recepty vybíral
autor podle svého. Obsahuje jak návody pro úplný začátek, tak část věnovanou
obrázkům nebo zvukovým formátům, na rozdíl od jiných knih jsou však příklady
seřazeny podle použití, nikoliv podle jmen příkazů.
The Linux System Administrators' Guide
(L. Wirzenius, J. Oja, S. Stafford), zkratka SAG
Jedna (a jediná živá) ze základních knih v LDP od počátku existence projektu.
Linux z pohledu správce systému.
Kniha má
vlastní www stránku.
Linux Kernel 2.4 Internals (T. Aivazian)
Popis jader řady 2.4.
Linux Administrator's Security Guide
(K. Seifried), zkratka LASG
Permanentně přepisovaná kniha o bezpečnosti v Linuxu.
Kniha má
vlastní www stránku.
Distribuce jako např. Red Hat mají vlastní sadu příruček, které jsou
stručnější, ale přizpůsobené všem změnám a odlišnostem, které jsou v distribuci
proti přebíraným balíčkům. Kromě toho se samozřejmě obvykle distribuují ostatní
dostupné zdroje (HOWTO, FAQ), u zmiňovaného Red Hatu je dokumentace plný
jeden kompaktní disk.
HOWTO
HOWTO - někdy překládané jako Praktické návody - jsou snad
nejznámějším linuxovým produktem.
Jde o jednoúčelové návody na vybrané téma, kterému se ovšem
věnují důkladně a snaží se ho popsat vyčerpávajícím způsobem. Obsahem jsou
různé aspekty konfigurace nebo nějaká finesa při používání Linuxu.
Je jich několik stovek, jsou součástí balíčku howto a ve většině distribucí
jsou umístěny v adresáři /usr/share/doc/HOWTO.
Kromě "hlavních" HOWTO dokumentů jsou zde ještě další v podadresářích
mini a unmaintained, které by mohly být pro vás rovněž
zajímavé, jejich neoficiální status ještě nutně neznamená horší kvalitu
informací.
Další vnořené adresáře translations a other-formats
obsahují podle očekávání překlady (nikoliv však do češtiny; samostatný
balíček Czech-HOWTO věnující se počešťování programů najdete v českých verzích
distribucí) a HOWTO v jiných formátech (dvi, ps, html).
Aktuální verzi jednotlivých HOWTO vždy najdete na každém zrcadle ftp serveru
metalab.unc.edu,
např. ftp.linux.cz nebo
sunsite.mff.cuni.cz)
v adresáři /pub/linux/docs/HOWTO.
FAQ
V unixovém světě celkem obvyklá věc, shromažďování stručných
odpovědí na často kladené otázky pro ostatní uživatele,
není v LDP příliš výrazně vidět - autoři se soustředí na větší projekty.
Samostatných rozsáhlých dokumentů FAQ je jenom desítka, ostatní jsou kratší
a jsou nejlépe přístupné
na webu, i když mají
samozřejmě víc podob jako ostatní části projektu LDP.
Otázky jsou sbírány ponejvíce v newsových linuxových skupinách.
autohelp
Naprostá většina programů má zabudován jeden z těchto přepínačů,
který zafunguje jako "první pomoc":
-?
-h
--help
Poslední z nich je standardem u GNU programů.
Rychlá nápověda (ve starší literatuře označovaná jako autohelp) obvykle
uvede jenom seznam možných přepínačů a argumentů, podrobný popis, co
který přepínač znamená, pak podá manuálová nebo info stránka.
/usr/share/doc
Většina programů se v rozumných distribucích vyskytuje v balíčcích,
kde jsou programy pohromadě s manuály a další dokumentací. Část dokumentace,
která je pro balíček společná, bývá umístěna v adresáři
/usr/share/doc v podadresáři odpovídajícímu jménu balíčku, např.
/usr/share/doc/samba-2.0.10. Dokumentace bývá značně rozsáhlá,
obvykle je větší než odpovídá třeba manuálové stránce.
Kromě informace o programech z balíčku, co je nového, co se připravuje apod.
zde mnohdy najdete množství příkladů použití nebo podpůrné programy.
rpm/dpkg
V balíčkovaných distribucích je také snadné získat základní
informaci o funkci balíčku: v Red Hatu a dalších distribucích založených na
systému rpm je to příkaz rpm -qi BALIK, v Debianu a odvozených
distribucích příkaz dpkg -p BALIK. Další informace se vyvolají
jinými přepínači, která vám prozradí manuálová stránka nebo autohelp
těchto příkazů (--help).
Jádro Linuxu
Zdrojové texty jádra jsou tradičně umístěny v adresáři /usr/src/linux,
i když dnes už si je můžete rozbalit kamkoliv.
Dokumentace k vlastnostem jádra se může vyskytovat buďto v adresáři
Documentation a jeho podadresářích nebo v těsném sousedství
ovládačů v adresáři drivers. Jádro ovšem nepatří k dokonale
dokumentovaným projektům - sám Linus Torvalds to dokonce občas uvádí jako
přínos, i když z pohledu softwarového inženýrství je takový přístup naprosto
zhoubný. K pochopení vazeb mezi komponentami jádra je lepší hledat informace
v komplexnější příručce typu Linux Kernel Internals.
V posledním díle seriálu se podíváme na čistě internetové zdroje
u nás i ve světě.
Další části seriálu:
|
Reklama
Anketa
